Dynaudio Emit 20 jsou důstojným hi-fi v duchu toho, co „hi-fi“ skutečně znamená – tedy nabízí zvuk čistý, na svou kategorii nebývale přesný a pocitově příjemný. Bez efektů a kouzel dokážou být společníky pro každý den.
Plusy
- Moderní design
- Zábavný a kultivovaný charakter
- Celkově vyrovnané a disciplinované – minimálně v rámci třídy
- Velmi pěkný detail
Minusy
- Prostor by podle očekávání snad mohl být větší
Jméno Emit už dlouhá léta označuje místo, kde v nabídce dánské značky Dynaudio začíná hi-fi – znamená to, že Dánové tu používají své nápady a technologie, ale zároveň se snaží dostat na cenově atraktivní řešení, což mimo jiné znamená výrobu na Dálném Východě namísto Skanderborgu. Přesto i u nejnovější inkarnace série Emit jasně rozpoznáte firemní rukopis už na první pohled.
Vzhled a konstrukce
Základem řady jsou regálové modely, větší z nich nese číselné označení 20. Emit 20 jsou středně velké stojanovky v šik designu, který kombinuje modernu, minimalismus a charakteristický dotek technicistnosti Dynaudio.
Ozvučnice jsou vyrobené z MDF profilů, úzké, relativně vysoké a poměrně hluboké, můžete je mít v matné černi nebo matné běli, případně s černým čelem a ořechovým dekorem. Přisazený čelní panel má ostře lomené hrany a reproduktory jsou zasazené čistým způsobem bez viditelných šroubů, jak zařazení do lifestyle kategorie vyžaduje. Zpracování je celkově solidní.
Na zadní panel se vešel klasický plastikový výdech bassreflexu, vyšperkovaný vyfrézovanou spirálou, mající za úkol snad stejnou měrou zklidnění vzduchového proudění, jako rozbití pocitu jisté obyčejnosti tohoto běžného řešení. Níže osazené vanička s terminály také není ničím překvapivá, samotné konektory jsou slušného standardu.
Dynaudio říká, že technologicky si Emit 20 půjčují z vyšších modelových řady Evoke, Contour i a dokonce i Confidence. Samozřejmě je tu společný materiál membrány – typická čerň prozrazuje použití směsi MSP (polymer křemičitanu hořečnatého), tentokrát s průměrem 18 cm a v kombinaci s poměrně velkou vlnkou gumového závěsu.
Charakteristickým znakem je centrální kopulka prachovky, která je integrální součástí membrány, což by mělo zajistit nejlepší možné navázání na pohyblivou cívku. Cívka je hliníková, poměděná, navinutá na dvouvrstvém formeru ze skelných vláken. Magnet je velmi velkoryse dimenzovaný, na zadní straně má ještě přisazený další kroužek ferritového magnetu.
Pro vysoké tóny používá Emit 20 kopulku Cerotar s vlastní pracovní komorou. Jde o stejný měnič jako má řada Evoke. Měkká látka má průměr 2,8 cm a schovává se za ní plastová „podkopulka“ Hexis, tedy systém, který roztříští energii ze zadní strany membrány tak, aby se k ní nedostával nazpět a tím nezkresloval její chod.
Magnetický systém sází na firemní řešení Ferrite+ - jde o řešení, v němž je použit keramický magnetický systém s uhličitanem stroncia, což je odvozeno z nejvyšší řady profi monitorů Core. Topologie dvoupásmové výhybky s laděním na 3 800 Hz kombinuje filtry prvního (pro výškáč) a druhého (pro sředobas) řádu.
Dynaudio udává u Emit 20 frekvenční odezvu 53 – 25 000 Hz (+/- 3 dB), charakteristickou citlivost 86 dB / 2,83 V / m a jmenovitou impedanci 6 ohm. Ozvučnice jsou široké 20,5 cm, vysoké 37 cm a hluboké 31,2 cm, přičemž jako celek váží 10,3 kg.
Měříme
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.
Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.
Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)
Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.
Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně
pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)
Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli
Propad na 180 Hz je produktem interakce měřícího místa a pozice, propad mezi 60 a 90 Hz je částečně také podobného původu, ale částečně jde také o rozdíl mezi výstupem bassreflexu (peak na 50 Hz) a vrcholem energie středobasu (110 Hz). Emit 20 mají vesměs lehce klesající celkovou tendenci v přijatelně vyrovnané kvalitě. Netypické je nicméně výrazné zdůraznění výšek nad úrovní 10 kHz, přírůstek energie je dosti výrazných 10 dB. Nejde tedy celkově zjevně o puristické ladění, ale o „atraktivní“ vyladění.
Bassreflex má lehce „špičatý“ tvar, který akcentuje pocit hloubky, ale také na sebe může upozorňovat. I tady je pak vidět, že výškáč má výrazně více energie, která vrcholí na 13 kHz a pak zase poměrně rychle padá – to nicméně z větší vzdálenosti kompenzuje použitý zvukovod.
Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)
Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)
Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou
Waterfall
Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru
Step response @ 1 m v ose tweeteru
Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)
Naladění bassreflexu lze podle pozice sedla odhadnout na cca 38 – 40 Hz, nejníže se pak impedance spouští na 7 ohm a Emit 20 jsou tak „bezpečné“ prakticky pro jakýkoliv zesilovač. Celkový průběh impedance a elektrické fáze má sice jisté limity, ale v kontextu cenové hladiny jde o bezproblémové řešení. V celém průběhu jsou vidět dvě rezonance – malá na 270 Hz a velká na 610 Hz. Tam je také na frekvenční odezvě vidět kopeček, stejně jako je tam patrné zvednutí úrovně harmonického zkreslení.
Jak to hraje
Emit 20 jsme mohli poslouchat jak v menším prostoru s Cambridge CXA81 / CXC na kabelech Dynamique Audio Horizon 2, tak v hlavní sestavě s OPPO UDP-205, Métronome DSC1 a Norma Revo SC-2 LN / Norma Revo PA 160 MR, to vše na kabelech Nordost Heimdall 2. K porovnání byly v první sestavě Fischer&Fischer SN-70, v druhé Xavian Quarta Evoluzione.
Když spustil George Duke svou „Say that you will“ („Follow the rainbow“ | 2010 | epic | 88697779882), na to, že jsou Emit 20 stále ještě skladné regálovky a stále ještě dobře zaplatitelné, tak basová složka netrpěla nedostatkem. Základ byl vlastně poměrně pevný a dobře organizovaný, údernost a pocit plnosti jsou nad očekávání dobré. Je cítit, že právě zmíněné vlastnosti jsou akcentované, spíše než analytické prezentování různorodosti jednotlivých tónů – (přijatelně v kontextu kategorie) je to spíše takový „souhrnný“ bas.
Střední pásmo pak působí velmi uhlazeně, je ho tak akorát a má spořádaný, čistý charakter, byť by třeba vokál Loreeny McKennit v „All Souls Night“ („The Visit“ | 2006 | Quinlan Records | 0774213510426) mohl klidně být o krůček dominantnější. Na druhou stranu i tak je dobře čitelný a má dobrou míru detailu, aniž by v rámci prezentace sahal k technicistním manýrům nebo zdůrazňování. Je také fakt, že v této třídě většina konkurentů nějakou tu energii navrch přidává, aby se přeci jen snáze zalíbila, Dynaudio naopak zůstávají vyrovnané, klidné a spíše jemnější.
Čistota je solidní i na nejvyšších frekvencím, i tam – jak ukázaly spíše průměrně nahrané činely v „Next time you see her“ od Erica Claptona („Slowhand“ | 2012 | Polydor | 5340724) – zůstávají Emit 20 klidnější. Je zajímavé, že i obyčejnou nahrávku zvládnou dobře prokreslit, detaily jsou asi lepší, než byste očekávali. Výšky nicméně nemají subjektivně žádný výrazný nadbytek energie, necpou se kupředu a nedominují poslechovému dojmu, to snad jen u velmi tichých úrovní.
Naopak u těch vyšších to Emit 20 velmi sluší, drží totiž pohromadě i u rázných bicí v Brufordově „Some other time“ („If Summer Had Its Ghosts“ | 1997 | Discipline | 633367970527) – reprosoustavy ze sebe umí vydat víc energie, než byste čekali a i když se nikdy neutrhnou ze řetězu a není to zběsilý nářez a dravost, ale mravná, disciplinovaná odhodlanost, síla působí skutečně dobře.
Organizovaný přednes rozhodně doceníte v na detaily bohatých skladbách, jako je třeba až v tomto efektní Hedgesova „Bensusan“ z „Aerial Boundaries“ (1984 | Windham Hill Records | 01934110322) – všechny ty jiskřičky, textury, dozvuky, to všechno v kontextu své ligy zvládají Emit 20 prezentovat velmi důstojně, je to reprodukce přesná a čistá, aniž by Emit 20 zněly studeně nebo technicistně. Ani tady ovšem není takový ten pocit pronikavosti a intenzity, pocit naléhavosti. Zvuk se prostě tak line a plyne.
Prostor hudební scény v „Messy Bessie“ Jimmyho Smithe („Back at the Chicken Shack“ | 2007 | Blue Note | 0946 3 92777 2 8) nebyl úplně velký, chce se říct, že i zde působí Emit 20 přesto po všech stránkách přiměřeně. Nezdálo se, že by reprosoustavy nějak dramaticky trpěly na směrovost, hloubku tu nicméně nečekejte a jak bylo řečeno, šířka je spíše přiměřená. Lokalizace nástrojů není špatná, mají ale trochu méně prostoru k vyniknutí – je to vkusný standard pro dostupné hi-fi.
Rocková „I Just Want You“ Ozzyho Osbourna („Ozzmosis“ | 2014 | Qobuz | 24 / 96) možná neměla tak úplně stoprocentní dravou jiskru, není to koncertní intenzita, ale zato Emit 20 nabízí velmi pravdivý pohled na nahrávku, otevřený a snadno přehledný. Je tu dost basu, je tu pocit dostatečného množství detailů, kupodivu třeba i rány na bicí mají sílu a dobrou konkrétnost, celé se to pak skládá do trochu jemnějšího a kultivovaného celku, kde má všechno hlavu a patu.
Verdikt
Dynaudio Emit 20 jsou důstojným hi-fi v duchu toho, co „hi-fi“ skutečně znamená – tedy nabízí zvuk čistý, na svou kategorii nebývale přesný a pocitově příjemný. Je tu dost basu i dost detailů, je tu ve správné chvíli i dostatečná síla a údernost, i když Emit 20 jsou stále spíše kultivované a klidné.
Nabízí příjemně autentický pohled na nahrávku, aniž by v ní ale zdůrazňovaly případné chyby, takže poslouchat je budete moci i s průměrnou elektronikou a průměrnou všezahrnující sbírkou hudby. Přidejte k tomu velmi moderní a čisté provedení a máte regálovky za rozumnou cenu, které i když v krátkodobém horizontu nutně nemusí rozbušit srdce tak intenzivně, tak bez efektů a kouzel dokážou být dlouhodobě příjemnými společníky pro každý den.
Dynaudio Emit 20
Cena: 24 990 Kč
Technické parametry
- Frekvenční rozsah 53 Hz až 25 000 Hz
- Počet pásem 2
- Citlivost 86dB
- Impedance 6 ohmů
- Rozměry 20,5 × 37 × 31,1 cm
- Hmotnost 10,32 kg
Poznámka redakce: Autor je šéfredaktor magazínu HiFi Voice, článek byl převzat z HiFi Voice
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium
