Recenze seriálu Arcane. Velkolepá, emocemi hnaná show posouvá hranice, loučí se však pořádnou dávkou zmatení

Po letech čekání tu máme finále seriálu Arcane, který se vyznačuje jak jedinečným uměleckým stylem animace, tak i sobě vlastním způsobem vyprávění. První série se setkala s obrovským úspěchem a tvůrci si dali před sebe nelehký úkol, navázat na své prakticky dokonalé dílo tak, aby pokračování vyvolalo stejné ne-li větší nadšení. Podařilo se?

Seriál nezklamal experimentováním s různými uměleckými styly. Objevují se i scény ručně malované uhlem nebo akvarelem, takže kreativitě se opět meze nekladou. Jedním z ústředních témat je opět rodina a oproti první sezóně je víc času věnováno romantickým vztahům.

Jeden ze základních společenských konfliktů první sezóny je odsunut na druhou kolej a začíná se řešit něco, co bylo předtím pouze nástrojem hlavních postav a podle čeho je seriál pojmenován - samotná Arkána. Publikum, které je obeznámeno s vývojem postav ve hrách, nejspíš nebylo tímto vývojem překvapeno, ovšem pro diváka postrádajícího bližší kontext, to může být poněkud nečekaný obrat.

Paradoxně to působí, že se produkce přestala řídit jednou z hlavních myšlenek finále - tou, která říká, že v nedokonalosti je krása. Na rozdíl od první série, snaha dosáhnout uměleckého díla na úkor příběhu je nepřehlédnutelná. Seriál je stále nabitý emocemi a scénkami, které vás doženou k slzám, ale pokulhává dynamika vyprávění - a to způsobem, že člověk nemá dostatek prostoru se pořádně vžít do postav a pochopit motivaci za jejich jednáním.

Také hudební sekvence jsou tentokrát doprovázeny písněmi vytvořenými přímo pro konkrétní scény a i když se jedná především o návykové tracky, které si bez váhání hodíte do oblíbených na Spotify, v kontextu jsou někdy až příliš doslovné a chvílemi ubírají vícevrstnatosti příběhu.

Dějové lince však rozhodně nejvíc ublížilo zkrácení finále, které původně mělo mít přes hodinu. Christian Linke, jeden z tvůrců, přiznal, že byli poněkud omezení časovým limitem a pevně stanoveným datem vydání a sami se museli smířit s tím, že některé charaktery a vztahy nebudou kvůli tomu prozkoumány dostatečně do hloubky.

Tentokrát tvůrci seriálu předpokládají, že divák bude dílo analyzovat. Finále není přizpůsobené tomu, aby se na něj divák podíval pouze jednou, a taky se očekává, že máte v hlavě čerstvě první řadu. Arcane má stejně jak předtím skvěle zvládnuté příběhové  a symbolické callbacky, paralely, animaci hudebních sekvencí a je nepřekonatelným mistrem “foreshadowing” (ať už jde o intro, které je prokládané na pár setin zobrazenými náznaky o co v dílu půjde, nebo o scény odkazující na zprvu nepodstatné části dialogu z první řady).

První sezóna byla přijata se stejnou dychtivostí s jakou postavy v seriálu berou třpyt a z finále je zřejmé, že tvůrci počítají s tím, že druhá bude přijata podobně. Rozhodli se tedy nechat rozuzlení konce příběhu na divácích v domnění, že to uvítají.

Poslední série navíc prozkoumává novou dějovou linku, na kterou bude navazovat následující seriál zasazený do regionu zvaného Noxus. Aktuálně jsou v plánu tři další seriály zasazené do světa League of Legends.

Ve zkratce, seriál nasadil vražedné tempo a jednou z hlavních obětí byl pocit satisfakce z finále. Jde i přesto o jeden z nejlepších animovaných seriálů všech dob? Bezpochyby. Jestli se rádi vrtáte v příbězích, kde je více dějových line a nespočet detailů dávajíc hloubku postavám, střídající se kombinace uměleckých stylů, určitě nebudete litovat.

Arcane: League of Legends

• Žánr: Animované seriály
• Původní název: Arcane
• Původ a premiéra: USA, 2024
• Délka: 6 h 10 min
• Režie: Arnaud Delord, Pascal Charrue
• Hrají: Hailee Steinfeld, Ella Purnell, Harry Lloyd, Jason Spisak, JB Blanc, Toks Olagundoye, Kevin Alejandro, Katie Leung
• Kde si film můžete pustit: Netflix (dabing a titulky)