Recenze seriálu Problém tří těles (Three-Body). Skvělé čínské sci-fi knize to sluší i v televizi. Je dokonce zdarma na YouTube

Recenze seriálu Problém tří těles (Three-Body). Skvělé čínské sci-fi knize to sluší i v televizi. Je dokonce zdarma na YouTube

Plusy
Věrné výborné knižní předloze
Audiovizuální zpracování
Skvělý čínský casting
Seriál můžete vidět zdarma
Minusy
Zbytečná délka, tempo vyprávění tím dost trpí
Toporní nečínští herci
8  /10

Do žánru sci-fi, jemuž udávali tempo američtí autoři, se v posledních letech silně propisuje čínská stopa. Liou Cch’-sin, Ken Liu nebo Chao Ťing-fang začali publikovat i na západě a jejich díla sbírají prestižní ceny i pochvalné recenze čtenářů vědecko-fantastické literatury.

Cestu prošlapával zejména Liou Cch’-sin, jenž se v roce 2015 stal prvním asijským vítězem prestižní Hugo Awards, která se uděluje nejlepším sci-fi knihám vydaným v angličtině. Získal ji za román, který u nás vyšel pod názvem Problém tří těles ve skvělém překladu Aleše Drobka. (Do angličtiny ji převedl Ken Liu.)

A právě tato kniha má být průkopníkem i v tom, aby západní publikum dostala také před televizní obrazovky. Na letošek se totiž chystají hned dvě seriálové adaptace. Jedna vzniká pro Netflix, kde ji dostali na starost David Benioff a D. B. Weiss, showrunneři Hry o trůny. Druhá vznikala přímo v Číně v produkci internetového giganta Tencentu. První na premiéru (ale i trailer) teprve čeká. Ale druhá zmíněná už je venku.

Ke zhlédnutí zdarma

Tencent se chce na mimoasijských trzích tak silně ukázat, že první řadu seriálu vydal zdarma na YouTube. K dispozici je všech 30 epizod, každá zhruba po 45 minutách. Firma je na síť dávala postupně, ale teď už jsou online všechny díly, v 1080p (postupně se přidává i 4K verze) a s anglickými titulky. Trochu mrzuté je, že v obrazu je firemní logo a vypálené původní titulky v čínštině, ale víte, co se říká o darovaném koni…

image.png

Alternativním zdrojem je videotéka Viki.com spadající pod Rakuten. Tam je seriál rovněž kompletně zdarma, navíc bez vodoznaku a vypálených titulků. Bezplatná verze je však jen v SD, kvalitně HD je schované za předplatným v ceně 5 dolarů měsíčně.

K seriálu se nejspíš můžete dostat i neoficiálními kanály, na Titulky.com už dokonce postupně vzniká český překlad.

Já jsem v průběhu dvou týdnů seriál sledoval v angličtině, a protože jsem si krátce před ním zopakoval i knihu (a dojíždím dvě ještě lepší pokračování), napíšu zde o adaptaci pár řádků. Spokojených řádků.

Čína vyhrála vesmírné závody i bez raket

Ústřední postavou seriálu je Jie Wen-ťie, astrofyzička, kterou v 60. letech během kulturní revoluce převelí na obří radioteleskop Rudé pobřeží. Tam zjistí, že se Čína snaží hledat mimozemský život. Zatímco Sověti a Američané posílají do vesmíru sondy se vzkazy, v nejlidnatější zemi světa chtějí komunikovat pomocí rádiových vln. Jie totiž přišla na to, že Slunce může sloužit jako zesilovač, od něhož se signál odrazí se stomilionkrát vyšším výkonem, takže jej musí zřetelně zachytit i u okolních hvězd. Tak pošle zprávu do neznáma, za osm let přijde stručná odpověď a pár písmen roztočí sérii událostí, které změní dějiny.

Střih do roku 2007. Čína se připravuje na letní olympiádu, ve světě ale za podivných okolností umírají špičkoví vědci. Detektiv S' Čchiang začne vyšetřovat sebevraždu Jang Tung, strunové teoretičky pracující v částicovém urychlovači. Život končí slovy, že fyzika neexistuje. Ona i další mrtví vědci byli součástí organizace Hranice poznání, která hledala nové směry, kam by se měl výzkum ubírat. S' Čchiang si proto na pomoc přizve Wang Miaa, experta na nanomateriály, který se s Jang tak trochu znal a který má do Hranic poznání proniknout.

Když tak učiní, i jemu přestane věda dávat smysl. Před očima mu začne ubíhat odpočet, jako by mu jej tam někdo vypaloval laserem. Okolí mu nevěří a lékaři mu řeknou, že má halucinace z přepracování. Z Hranic poznání se mu ozvou, že odpočet je jejich práce a že Wang musí přerušit výzkum supersilného materiálu, jinak se stane něco špatného. A že stojí proti opravdu mocnému soupeři, pochopí tehdy, když se mu v přesně daný čas „rozbliká vesmír“. To, co v observatoři uvidí, by nedokázala žádná lidská technologie.

Neuvěřitelná je i videohra Tři tělesa, na které jsou závislí členové Hranic poznání. Vstupují do ní prostřednictvím brýlí a obleku pro virtuální realitu. Úroveň detailů je nad možnostmi tehdejších počítačů. I její náplň je zvláštní. Hráči se objeví na cizím světě, kde musí pochopit nepravidelné východy a západy tří sluncí, kvůli kterým dochází k neustálým přírodním katastrofám, jež zahubí civilizaci.

S' Čchiang a Wang Miao postupně zjišťují, že historické události na Rudém pobřeží, smrt vědců i videohra spolu úzce souvisí a že někdo má opravdu velký zájem na tom, aby lidstvo nepokračovalo ve vědecko-technickém pokroku. A že na světě existuje extremistická skupina, která je ve prospěch vyšších ideálů ochotná obětovat i samotné lidstvo.

Oslava vědy

Komplikovaný příběh odehrávající se na ploše 40 let je vyprávěný nelineárně, ale seriál nedělá tolik skoků v čase jako kniha. To velmi pomáhá v orientaci, protože předloha vychrlí celou premisu na pár stránkách, pokryje všechny časové roviny a představí tucet postav s podobně znějícími jmény, kvůli kterým jsem se jako čtenář musel často spoléhat na nápovědu. V seriálu jsem místo jmen vnímal tváře, takže jsem netápal. Tedy s výjimkou dvou tří ženských postav, které si byly vzhledem velmi podobné.

Kniha, potažmo celá trilogie, je pocta vědě. Sice si ji dost ohýbá, ale v daném vesmíru dává smysl. Dotkne se skutečného problému tří těles, což je složitá úloha nebeské mechaniky, teorie strun, multidimenziálního prostoru, Fermiho paradoxu nebo třeba ekologických problémů.

Autor předlohy je sám vědec, takže neklouže po povrchu, ale detailně popisuje jednotlivé zákonitosti, co a jak funguje. To se podařilo dobře přenést i do seriálové podoby, která se od předlohy téměř neodchyluje. Seriál přidal několik nových postav, naopak ubral část děje ostře kritizující Maovu kulturní revoluci.

Zřejmě šlo o cenzurní zásah. V knize tyto události silně zformovaly osobnost astrofyzičky Jie Wen-ťie, v seriálu jsou její motivace méně jasné. Vytknout musím i délku. Třicet epizod, to už se dnes moc nevidí. V Příběhu tří těles se toho sice děje hodně, ale záběry jsou často delší, než by musely být. Některé zasněné scény atmosféru spíš ředí, než že by jí umocňovaly. Věřím, by to šlo sestříhat do 20 epizod, a výsledku by to jen pomohlo.

Poslední výtku mám k výběru herců nečínských postav. Tvůrcům se možná hodili typově, ale to jejich toporné herectví je jak z béčkové videohry. Na obrazovce naštěstí nebyli tak často. Čínští herci ale byli obsazeni parádně a hlavně detektiv S' Čchiang je stejný ďábel jako v knize.

Obavy byly zbytečné

Z výsledku jsem měl dopředu velký strach. Pár čínských sci-fi jsem viděl a snad vždy to byly ošklivě vypadající a hloupé filmy prolezlé propagandou. Před pár lety už navíc Číňané adaptovali povídku Země na scestí (The Wandering Earth) od Liou Cch’-sina. Bylo to příšerné.

Ale adaptace Problému tří těles od stejného autora se povedla. Produkční kvality jsou na poměry seriálu ohromující, za všudypřítomné efekty by se nestyděly ani blockbustery určené do kin. Barvy a kompozice záběrů mi hodně připomínaly tvorbu Denise Villeneuvea (Příchozí, Blade Runner 2049, Duna). Výborná byla také hudba.

Jen se musíte připravit na tu fakt přepálenou stopáž a časté vodopády informací, kvůli nimž musíte být pořád ve střehu. To není seriál, který si pustíte, abyste u něj zároveň na mobilu sjížděli Instagram. Netflix bude mít se svou verzí co překonávat. A já se vážně těším, až Tencent natočí i pokračování Temný les a Vzpomínka na Zemi. Ty se již odehrávají v budoucnosti a Liou Cch’-sin v nich má tak věrohodnou vizi, že mám chuť zavolat Muskovi, ať místo dobývání vesmíru raději naplno řídí Twitter.

Druhý pohled Tomáše Holčíka

K seriálu jsem přistupoval jen jako knihou zlehka zasažený. Kostru děje jsem znal, zkusil jsem knihu i číst, ale zhavaroval jsem na nepřehledných jménech postav, kvůli čemuž bych to musel číst s notýskem v ruce. Proto jsem zajásal, že vzniká seriálové zpracování.

Čínská verze je z pohledu diváka odkojeného západní kulturou hodně zvláštní. Adaptace navíc jakoby přistupuje k původní knižní předloze až s pietní úctou. Doslovně se tu citují dlouhé pasáže z knihy, které navíc dostávají i další rozjímavě meditativní stopáž. Tam, kde jsme zvyklí na dějovou zkratku - „Musím tam jít“ /střih/ klepání na dveře – si užijeme odchod z bytu, nastupování do auta, rozhovor v autě, vystupování z auta a čekání, až někdo přijde otevřít dveře. 

Na YouTube tak nejspíš oceníte možnost zrychleného přehrávání, protože stejně pro pochopení děje budete jen číst titulky. Seriál jsem tedy zvládl v naprosté většině na 1,5× rychlosti a jen v opravdu akčních pasážích jsem zpomalil.

Na to, že jde o 30dílný sci-fi seriál, nebyl nějak extra drahý. Většina děje se odehrává v současnosti s pár odkazy do nedávné historie. Z hlediska počítačových triků produkce hodně využívá fakt, že se většina mimozemských a futuristických scén odehrává uvnitř VR hry. Triky tedy nemusí působit reálně a nevadí, že mají přiznaně horší grafickou kvalitu. V dalších případných sezónách se ale děj knih už přesouvá do budoucnosti a vesmíru, takže podobná úsporná opatření nepůjde využít.

Souhlasím také s Lukášem, že nečínští herci byli hodně toporní na úrovni postavy vystřižené z papundeklu. Nepříjemně to rušilo a vytrhávalo z děje. Naštěstí jich tam tolik není.

Možná to vypadá, že mne seriál zklamal a nedoporučuji ho. Ve skutečnosti jsem ale netrpělivě očekával, kdy vyjde další díl a prvních 21 dílů jsem vdechl za víkend. Na pomalé tempo si nakonec (i díky zrychlení) zvyknete a zajímá vás, jak to vlastně tvůrci celé dotáhnou. Při sledování máte více pocit jako ze čtení delšího románu, kde je na vše dost času a prostoru.

Jsem rád, že vznikla tato velmi doslovná adaptace, a současně se velmi těším, na to, co s tím udělají zkušení američtí showrunneři. Samotná myšlenka „Problému tří těles“ je totiž univerzální, silná a popravdě nepotřebuje 30 dílů na to, aby diváky zaujala.

Problém tří těles

  • Žánr: sci-fi drama
  • Původní název: Three-Body / San ti
  • Čína, 2023
  • Scénář: Tchien Liang-liang, předloha: Liou Cch'-sin
  • Režie: Jang Lej
  • Hrají: Čang Lu-i, Jü Che-wej, Čchen Ťin, Wang C'-wen, Lin Jung-ťien, Li Siao-žan, Wang Čchuan-ťün, Žung Jang, Warwick Gilles, Kenan Heppe
  • Distribuce: Rakuten a Tencent
  • Distribuční premiéra: únor 2023

Určitě si přečtěte

Články odjinud