Digitální satelitní televize (DVB-S) je bezesporu fenoménem dnešní doby. Tento druh šíření signálu především drží v ruce velký trumf, kterým je stoprocentní pokrytí území. Lidé této skutečnosti rychle využili, seznámili se s ní a než k nim došlo nebo vůbec teprve dojde DVB-T, mají už domácnost digitalizovanou. Další výhodou je také skutečnost, že divák má u DVB-S mnohonásobně vyšší programovou nabídku.
Zatímco u nás se v terestrickém digitálním vysílání počítají stanice na jednotky, u satelitu je to bez nadsázky na tisíce (počítáme-li i sem placené platformy). A jsou vůbec nějaké nevýhody? Pochopitelně ano. Oproti DVB-T jsou to větší vstupní náklady a při velké oblačnosti může dojít k totálnímu výpadku signálu nebo známému kostičkování v obraze.
Česky s malým, nebo anglicky s velkým talířem
Protože je článek určený především pro české čtenáře, rád bych se proto zaměřil na české satelitní platformy. Nejprve bych ale řekl, co je vlastně zapotřebí pro to, abyste mohli přijímat digitální signál ze satelitu. Nezbytnou nutností je parabola od průměru přibližně 60 cm. Záleží pochopitelně na tom, jaké programy kdo chce sledovat. Zda vám postačí klasika nebo jste nároční a rádi byste také nějakou exotiku.
V případě, že nejste nároční a postačí vám sledovat programy především z Evropy a ty nejznámější arabské, postačí vám parabola malých rozměru do přibližně 80 cm (satelity Astra, Hotbird atd.). V případě, že byste se chtěli podívat na tamní programy např. z arabského světa, ani v tom vám satelit nebrání, hlavní výhodou je, že zkrátka nezná hranice. Nutností je však pořídit si parabolu o mnohem větším průměru. V některých případech jde třeba i o dvoumetrový talíř. Týká se to např. kompletní nabídky kanálů BBC a ITV. Dále si musí potenciální uživatel uvědomit, zdali chce sledovat programy pouze z jedné nebo více družic. Podle toho je pak možnost pevného nastavení satelitní paraboly, pořízení motoru nebo např. tzv. Duo LNB, které umožní pevné nastavení paraboly, avšak příjem ze dvou pozic najednou.
Bez krabičky nic nebude...
Bez čeho se však satelitní příjem neobejde, je každopádně DVB-S set-top-box. Těch je v současné době na trhu celá řada a laik má problém se mezi nimi vyznat. Dnes už totiž nabízejí opravdu celou řadu možností. Buď si můžeme pořídit základní set-top-box, který kromě samotného příjmu signálu de facto nic neumí, nebo náročnější stroje. Ty už zvládají např. připojení k internetu, příjem kanálů ve vysokém rozlišení, komunikují dokonce i mezi sebou prostřednictvím operačního systému Linux, zvládají sdílet abonentské karty a řadu dalšího.
Protože bych nerad dělal reklamu konkrétní značce, v záplavě přijímačů je asi nejlépe se orientovat tak, že si nechá potenciální zájemce poradit buď od svého známého či příbuzného, který už vlastníkem takového receiveru je, nebo se obrátí na prodejce anténní a satelitní techniky. Zde je ale problém, že ne každý prodejce je úplně poctivý a může tak jednoduše zákazníkovi prodat přijímač, kterého se chce zbavit a ne ten, který by vyhovoval uživateli. Výběr přijímače pak pochopitelně záleží ještě na tom, zda máte zájem pouze o nekódované programy, i zde je velmi bohatý výběr, nebo i o kódované a o těch si povíme právě teď.
Volné či kodované?
Zaměřme se tedy na české satelitní platformy, které by mohly být také hlavním motivem, proč si satelitní přijímač pořídit. Na tuzemském trhu fungují tři - čistě český CS Link, nizozemská UPC Direct a rumunská Digi TV. Pohovořme si nejprve o té první. CS Link je populární mezi českými diváky zejména proto, že nabízí nejvyšší kvalitu ze všech tří jmenovaných platforem. Alespoň to platí u České televize, která nedávno zvýšila celkovou kapacitu datového toku, což se projevilo např. během přenosů z olympiády. Laicky řečeno, na obraz už se konečně dalo dívat. Abychom ale nepředbíhali, rozdělme si tuto platformu na dvě části - kanály volné (FTA) a kódované.
Free-to-air (nekódované) kanály z pozice 23.5 jsou zpravodajská ČT24, hudební Óčko, lifestylová Public a náboženská TV Noe. Návdavkem pak divák dostane ještě ze sousedního slovenského Skylinku zpravodajskou TA3 z Bratislavy.
Placené kanály je možné dělit opět do dvou skupin, protože je nabízí stejný počet společností. Na českém trhu nabízí abonentské karty společnost Trade and Technology a Gital. Základní nabídka je stejná. Jde o kanály České televize, Novu, Novu Cinemu, Primu, Jednotku a Dvojku (kanály slovenské STV), T&T nabízí ještě slovenskou TV JOJ. Tento programový balík zaplatí diváci jednou a už jim ho nikdo nevezme. Další nadstavbové programy jsou například Viasat Explorer, HBO, JimJam, Galaxie sport a další. Společnosti je nabízejí buď formou a la carte (jednotlivě) nebo v balíčku (MULTI, Géčko). Výhodou CS Linku je také skutečnost, že abonentská karta není svázána s konkrétním přijímačem, takže je na divákovi, jaký si sám vybere.
UPC a Timeshift
Satelitní platforma UPC Direct šíří svůj signál z pozice 19.2 st. vých. Programy je tu možné vybírat ze dvou balíků, a to Rodina a Plus. Dodatečně je možné také přikoupit např. kompletní nabídku kanálů HBO, dále pak porno program Hustler TV nebo XXX Xtreme. V Rodině nechybí např. televize MGM, Nova Cinema, Galaxie sport, Discovery Channel nebo TV Paprika. Plus pak přináší např. AXN, Boomerang nebo Cartoon Network.
Poměrně novou službou je u UPC i tzv. PVR (Personal Video Recorder), která přináší možnost tzv. Timeshiftingu (ukládání živého vysílání s možným přechodem mezi jednotlivými scénami) nebo EPG (elektronického programového průvodce). Zatímco u klasického přijímače od UPC s ním není karta svázána, není tedy vyžadován přímo set-top-box od této společnosti, u PVR je karta s receiverem pevně spojena a není si tedy možné pořídit přijímač vlastní. Obrazová kvalita UPC není nijak závratná, protože satelitní kapacita je využita na maximum. Na velkých zobrazovačích je kvalita jednotlivých kanálů diskutabilní. Navíc u této služby už nějakou dobu nepřibývají nové kanály, protože je není kde brát. Možností je pouze převzít buď některý FTA kanál z pozice 19.2 nebo tzv. simulcrypt (připojení vlastního kryptování od UPC již kódovaného programu).
Digi TV
Posledním „balíkem“ programů, o kterém bych rád pohovořil a je k dispozici bez problémů českým divákům, je rumunská Digi TV. Ta atakovala v roce 2006 český trh především nízkou cenou a výhodou, že zde nejsou žádné další nabídky. Abyste si mohli naladit všechny programy, kromě HBO a Cinemaxu, stačí vám částka pouhých 260 Kč. HBO MaxPak (HBO, HBO2, HBO Comedy a Cinemax) stojí 240 Kč.
I tato služba má pochopitelně své nevýhody. Tou největší je pravděpodobně téměř nulová zákaznická podpora. Na klientské lince jsou vám schopni sdělit téměř jakýkoliv blud (doslova). V případě, že se na ně obrátíte s nějakým problémem, můžete čekat i několik měsíců. Ani směrem k médiím tato společnost nekomunikuje. Co se přijímače týká, karta je s ním pevně svázána, tzn., že nemáte možnost využít set-top-box vlastní. Ani zde není obrazová kvalita některých kanálů nijak závratná. S přijímači navíc bývají často problémy - sekají se, jsou poruchové apod. Platforma Digi TV navíc jako jediná ze třech zmíněných prohrává boj se satelitními piráty, kterým se již loni podařilo otevřít kompletní nabídky pro všechny trhy. Kdy pak proběhne přechod na nový kódovací systém a tedy i výměna abonentských karet, zákazníci doposud nevědí.
Příště se podíváme na nabídku satelitních televizních kanálů ve vysokém rozlišení.
Autor je redaktorem serveru DigiZone.cz
Nový televizor vybírejte pečlivě. Kolik do něj chcete investovat, na jaké ceně začínají kvalitní modely? Jaká bude nejvhodnější úhlopříčka, rozlišení a jaký typ zobrazovacího panelu? Určitě si přečtěte návod Jak dobře koupit televizor.
Doporučujeme také redakční výběry televizorů: