Disky DVD a Blu-ray všichni odepisují. Fyzická média už nejsou cool a aktuálním trendem je mít vše online. Přitom jen kousek vedle, u hudebního průmyslu, na tom podobně byly LP desky. Všichni je pohřbívali a výrobní linky se ničily. A jak se jim dnes daří, že?
Domnívám se, že něco podobného potká i optická média. Stejně jako v hudebním průmyslu bude i v tom filmovém vedle sebe existovat on-line a off-line svět. Proč? To musíme trochu do historie.
Konec lineárních časů
Před lety byla situace jasná. Prakticky všichni sledovali televizní vysílání a pokud jste chtěli vidět nějaký film, stačilo počkat. Nejdříve byl v kině, za několik měsíců vyšel na VHS/DVD a v placeném HBO, o něco později jste film viděli v TV. Pak byly béčkové filmy, které šly na DVD rovnou. A k tomu samozřejmě tvorba přímo pro televizi. Jednoduché a jasné.
Chtěli jste si pustit film doma? V domácnostech byly rekordéry VHS, které sloužily pro nahrávání filmů a seriálů z televizního vysílání a přehrávání koupených kazet. Pasivní sledování potom nahradilo DVD. Následně se přešlo na rekordéry HDD/DVD, které umožnovaly nahrané pořady vypálit na DVD.
Ve stejné době se rozšířily DVD půjčovny. Aby za pár let zase pomřely. Stačilo pár „podnikavců“, kteří půjčené DVD doma přepálili přes PC, aby jej za pakatel prodávali dál. Stovku za kus, vysoký zisk za minimum práce a vkladu. No nekupte to.
Doba se ale měnila dál. DVD nahradily disky Blu-ray, pak 4K HDR Blu-ray média, ale postupně fyzický svět umíral. Spolu se zrychlováním internetu a rozšiřováním online služeb se sledování televize (tzv. lineární sledování) změnilo na nelineární.
Placená IPTV nebo streamovací služba
Některé firmy se pokoušely oba způsoby kombinovat. Panasonic před lety spustil užitečnou funkci TV Anywhere/TV Anytime. Zajišťovala, že pořady nahrané doma televizorem na HDD, nebo na HDD rekordéru jste si mohli přes síť přehrávat prakticky kdekoli mimo domov – na tabletu, ve smartphonu. Nemuseli jste tak nic platit a měli jste on-line přístup ke svým filmům i k televiznímu vysílání. Taková domácí streamovací služba.
Panasonic nyní tuto službu ukončuje, protože se mezi tím rozšířila daleko univerzálnější IPTV televize. A ta funguje napříč platformami, nabízí více možností a je lepší.
Právě IPTV hodně lidem vyhovuje. Kombinuje lineární a nelineární sledování. Nabízí opožděné sledování pořadů a průběžně vytváří i vlastní knihovnu nabízených pořadů – v podstatě alternativu streamovací služby. Na výběr tak máte odvysílané filmy, seriály či dokumenty. Pro leckterého diváka může být IPTV díky své pestrosti zajímavější než běžná streamovací služba.
Když nemáte energii, prostě si pustíte televizní kanál a sledujete co tam zrovna dávají. Ale když máte chuť, pustíte si vybraný pořad. Navíc většina IPTV poskytuje také několik desítek hodin prostoru pro dlouhodobé uložení (tzv. nahrání) vašich oblíbených pořadů. Lze si tak vytvořit vlastní nezávislou online knihovnu filmů.
A Netflix, Disney Plus, HBO Max a další? Vzpomínám si na diskuse pod články a argumenty „Já bych za filmy platil, ale není jak a kde, žádné legální služby nejsou“´. Ty se změnily: „Na žádné službě není vše, tak za to nebudu platit“. Různých streamovacích služeb je přetlak. Málokdo si platí všechny a spíše si zájemce vybere jednu, dvě a ty sleduje. Druhou variantou bývá „cestování“ mezi službami, kdy si člověk platí pár měsíců jednu, shlédne, co chce, službu zruší a jde na další.
Základní zápor streamovacích služeb a IPTV je zjevný. Jde o placené služby. Když přestanete platit, nemáte nic. A to se samozřejmě mnoha lidem nelíbí. Co s tím?
Zpátky na stromy?
Jsme tam, kde jsme začali. U nahrávání pořadů z televize. Domnívám se, že dojde k podobnému vývoji, jako u hudby. Máme zde sice Spotify a další služby, ale jakmile jste off-line, tak jste dost často v háji. A když přestanete platit, nemáte nic.
U hudby v posledních letech došlo k návratu LP desek. Lidé zkrátka chtějí mít něco fyzického, co mají v ruce a co se dá pustit kdykoliv. Svobodně, zdarma a off-line. A to jsou právě LP, jejichž komerční úspěch je zjevný.
Podobně to bude s filmy. Vlastní sbírka oblíbených filmů a seriálů, ve které můžete kdykoliv zalovit, bude stále častější a zase získá hodnotu. A to jak sbírka těch vypálených, nebo uložených na doma na disku, ale zejména těch originálních, lisovaných.
Starý dabingový poklad
I když nové filmy sleduji výhradně v původním znění, tak starší filmy si rád pustím v dabované verzi. A byť streamovací služby český dabing nabízí, tak v drtivé většině jsou nově předabované (u seriálů k tomu moc nedochází).
Dabování filmů bývalo kdysi velmi kvalitní, ale v novém tisíciletí se dabuje rychleji, levněji, zejména neprémiové tituly. Jasně, vůbec to neznamená, že by staré dabingy nebyly prosté překladatelských úletů. (Skála jich byla plná, nechyběl ani oblíbený Generál Attorney, známá byla hláška ze Smrtonosné pasti „Ha, ha, ha, teď mám strojní pušku“.)
Vaše oblíbená verze filmu zkrátka může časem zmizet. Nejčastěji kvůli tomu, že distribuční licenci na film koupí někdo jiný, kdo už nezíská práva na původní dabing. Často bývá levnější udělat dabing znovu.
Konec Ulož.to
Leckdo spoléhá na to, že „film někde bude“. Ale i zde se vše vyvíjí. Velmi oblíbené Ulož.to odstranilo vlastní vyhledávání, což zkomplikovalo přístup k těmto starším filmů,, které žádná streamingová služba nenabízí. Důvodů bývá mnoho – autorská práva jsou buď drahá, nebo se o ně naopak nikdo nestará, ve filmech a seriálech je použitá hudba, na kterou už vypršela práva atd. Česká televize sice provozuje zdarma archiv iVysílání, ale i tam jsou některé filmy dostupné dočasně a pak zmizí.
Čím více bude placených online služeb (většina je ztrátových), tím více se bude stupňovat tlak na lokální národní „nelegální“ služby. Na ty, kde si lidé sdílejí starší filmy a seriály, které se komerčním službám už nevyplatí nabízet. Jasně, torrenty se vytlačit nepodaří, ale tam se „pirátí“ hlavně nové a známé věci globálnějšího charakteru. Ty místní a starší budete za pár let možná hledat marně.
LP na hudbu, optická média na filmy
DVD tu je pro ty, kdo chtějí hlavně obsah. Pro ty, kterým moc nezáleží na kvalitě obrazu a zvuku. Filmy na DVD jsou levné a dají se stále sehnat. 4K HDR Blu-ray zase nabízí maximální kvalitu obrazu a zvuku, jakou on-line nikdy nenabídne (až na Sony Bravia Core, ta ale není pro každého). Pokud jste tedy fajnšmekr, tak sice zaplatíte více, ale dostanete pak to nejlepší – obrazově i zvukově. Ale jestli vám jde čistě o obsah, DVD bude stále stačit.
Důležité je, že lisovaná optická média vydrží v normálních podmínkách dlouhé roky. U vypalovaných takovou jistotu nemáte – na uložení vlastních videí, o které nechceme přijít, jsou vhodná, z dlouhodobého hlediska jsou ale ty lisované lepší sázkou na jistou. Nebo můžete ukládat na svůj HDD a optické disky nechat jen jako zálohu.
U hudby za LP a CD musíte platit hodně peněz a budovat sbírku bývá drahé. S DVD/BD je to zatím o hodně jednodušší a levnější, nicméně silně klesající zájem masového zákazníka a jeho přechod na pohodlnější a subjektivně levnější online služby může znamenat, že tato fyzická média potká stejný osud jako vinyl v osmdesátých letech dvacátého století.
Buďte nezávislí
Jestli máte rádi filmy a seriály, budujte si sbírku. Nebudete muset platit, abyste si pustili svůj oblíbený film či seriál. Nebudete závislí na právních bitvách o obsahové licence a negarantovanou šedou zónu internetu.
Pokud vás neláká „čajový obřad“ ruční práce s optickým diskem a jeho vkládání do přehrávače, DVD či Blu-Ray snadno zkopírujete v plné kvalitě na disk nebo NAS, odkud si je budete pouštět. Původní média pak můžete schovat na bezpečné místo jako železnou zálohu pro případ nouze.
Dnes jsou vzácné třeba první Star Wars na VHS kvůli původním neupraveným trikům. Klidně se může stát, že vaše DVD s původním dabingem Smrtonosné pasti pořízené za 20 korun v trafice získá časem status raritní kuriozity.