Skoro rok od premiéry a ověnčena dvěma neproměněnými oscarovými nominacemi, vstupuje novinka bratří Coenových konečně i do našich kin. Oproti svým předchůdkyním není vybavena zápletkou s amatéry, svedenými ve snaze o vylepšení svého životního standardu na sebedestruktivní cestu zločinu, ale mnohem univerzálnějším příběhem, dotýkajícím se ontologických otázek bytí. Role pronásledující síly chybujících figurek, zmítaných ve víru chamtivosti nebo jiných negativních vášní, ale nechybí. Jen na sebe bere podobu, jejíž pojmenování se zdráhám vyslovit. Říkejme ji třeba nadosobní princip nebo osud.
Rodinné prokletí?
Ve stínu tohoto osudového nakročení rozehrávají Coenové na ospalém americkém předměstí druhé půle šedesátých let drama až biblického vyznění. Je to ale podobenství tragikomické, se všemi sarkastickými ostny a černohumorným nadhledem, jež jsme si zvyklí s tvorbou sourozeneckého dua spojovat.
Jeho úvod obstará s následným dějem jen volně spjatý prolog, který nás uvrhne doprostřed sněhové vánice někde v zapadlé haličské vesnici na sklonku 19. století. Racionálně založený sedlák a jeho duchařským seancím nakloněná manželka v krátké etudě, připomínající židovské anekdoty, řeší, zda se za osobou jejich nečekané návštěvy skrývá zlý duch dybbuk nebo ne. Vysvětlení se jim nedostane, stejně jako po desítkách let jejich rodinným potomkům, u nichž si vzhledem ke smůle, jež je provází, nejsme jisti, zda se nestali obětí prokletí, jehož kořeny leží v úvodní historce.
Nyní se ale píše rok 1967. V rádiu znějí Jefferson Airplane a nejen sexuální revoluce klepe na dveře. Pro uzavřenou židovskou komunitu kdesi na americkém Středozápadě představuje navzdory tomu zabavené tranzistorové rádio stále výkřik moderní techniky. Změnilo se mnohé a zastaralý svět, řízený pravidly odvěkých tradic, přežívá už více v synagogách než v myslích lidí. Děti přesto podstupují rituály, jejichž smyslu už dávno nerozumějí. V pro ně mrtvém jazyku jidiš naslouchají podobenstvím, které můžou těžko obstát v konkurenci písňových poselství, linoucích se z pestrobarevných desek nastupujících hudebních šamanů. Jejich rodiče už se také vymanili ze stínu tmářských pověr a vykonávají povolání, spojená s rozvojem racionálního myšlení.
Variace starozákonního mýtu
Jedním z nich je i vysokoškolský učitel fyziky a matematiky Larry Gopnik (Michael Stuhlbarg). Právě vstoupil do středního věku a má zdánlivě vše, co potřebuje. Prestižní práci, zdraví, ženu, dvě děti. Jeho spokojenost se svým stavem ale záhy podrobí řada těžkých zkoušek. Při nich si uvědomí, jak rychle může o vše, na čem budoval své středostavovské jistoty, přijít. Proč ale zrovna on? A mají tyto zkoušky něco společného s odvrhnutím spirituálního nazírání na věci, které se kolem nás dějí?
Nesmělý, pasivně uťápnutý seriózní muž, stíhaný pocity viny a zbytečnosti, se odhodlává zjistit, kde udělal chybu a zda ji může ještě napravit. Tvůrci při nakládání s jeho osudem na sebe berou přenesenou moc toho Nejvyššího a podrobují Larryho mnoha zkouškami a strázněmi. Nikoliv ale svévolně. Skrze jednotlivé útrapy se snaží vyvolat v divákovi tázání o smyslu našeho směřování i míře predestinace lidského konání.
Jako inspirace jim posloužil starozákonní mýtus z biblické knihy Jób, jenž rozvíjí do formy moderního podobenství. Larry Gopnik podobně jako jeho hrdina je člověk dobrý, na rozdíl od svého předobrazu asi méně zbožný. Mírou zkoušení osudem si s ním ale v ničem nezadá. S jeho životem to jde prudce z kopce a protivenství, kladoucí mu do cesty překážky, se stupňují.
Kumulace protivenství
Manželka Judith (Sari Lennicková) mu klidně oznamuje, že ho opouští s rodinným přítelem Syem Ablemanem (Fred Melamed). Jemu by měl uvolnit místo v jejich společném domě, zatíženém hypotékou, o jejíž plnou úhradu by se měl dál starat. Po přespávání na lehátku se Larry přesunuje do motelu, odkud dochází na „rozumné“ pohovory o budoucím spolunažívání tohoto trojúhelníku.
Nezvladatelný nezaměstnaný bratr Arthur (Richard Kind) Larryho rovněž využívá a má potíže se zákonem při realizaci svých plánů na zbohatnutí. Děti ho přehlíží. Syn Danny (Aaron Wolff) se připravuje na obřad bar mitzvah ponejvíce tím, že kouří ve zvýšené míře marihuanu a svého otce potřebuje pouze jako ladiče poruchové venkovní televizní antény. Dcera Sarah (Jessica McManusová) mu krade peníze a zajímá se výhradně o šlechtění svého zevnějšku v koupelně.
Aby toho nebylo málo, ve škole se stává terčem vydírajícího ataku jihokorejského studenta Clivea (David Kang), který mu podstrkuje úplatek, jenž by měl v jeho případě přispět ke změně rozhodnutí udělit mu v pololetí nedostatečnou klasifikaci v předmětu, v němž je Larry jeho zkoušejícím. Školská rada, která má rozhodnout o jeho profesorské definitivě, dostává navíc nactiutrhačné anonymní dopisy, poukazující na učitelův neuspořádaný rodinný život. A to nesmíme zapomenout na Larryho zlověstně antisemitského gójského souseda, který by s Židy zajisté rád udělal krátký proces i vnadnou sousedku paní Samskyovou (Amy Landeckerová). Její odhalené křivky při opalování a svobodomyslné chování symbolizují pro upjatého učitele strach z předzvěsti společenských změn, jež se odehrají na konci šesté dekády dvacátého století.
Apokalyptické podobenství
Larrymu se hroutí svět a on se s tím snaží vyrovnat skrze víru. Bůh je ale k jeho prosbám a stížnostem o nápravu netečný. Univerzitní profesor vše, co se mu nyní děje, se vzácnou sebekontrolou interpretuje jako sérii náhodných kalamit. Kde ale končí náhoda a začíná zlovolný záměr, zkoušející naši odolnost a připravenost čelit výzvám, pomocí nichž se nám vrchní demiurg lidských osudů snaží něco naznačit? A co vlastně naznačuje?
Odpovědi na tyto otázky hledá Larry jako fyzik a člen židovské obce v exaktních vědách i ve víře. Ani jedna oblast mu ale neposkytne dostatečné vyslyšení. Tři rabíni, zosobňující hierarchizovaně svět organizované víry, mu zprostředkují jen nic neříkající obecné floskule, zabalené do prázdných jinotajných podobenství. Z nich vyplývá, že brány těch největších tajemství je lepší buď vůbec neotevírat nebo před nimi zůstat alespoň uctivě skloněn tak, aby příliš neznepokojovaly naši mysl. Rabíni tak něčím připomínají allenovské psychoterapeuty, u nichž zbrkle mluvící hrdinové jeho filmů nechávají polovinu svých příjmů, aniž by se dočkali vyřešení svých tázání.
Vyslyší nakonec Bůh Larryho žalostné prosby a tázání a ukončí jeho trápení? A co s ním vlastně zamýšlí? Otevřený konec ukazuje všem snahám o nějaké jasně formulované poselství obdobu gesta, jímž Mirek Topolánek v parlamentu Miroslavu Kalouskovi naznačoval, že je jednička. Hořké vyznění ve finále pokračuje v nastolené linii kumulace předchozích událostí a přináší ujištění, že vždy může být ještě hůř, než jsme čekali. S blížícím se ničivým tornádem a tušenými výsledky hrdinova rentgenového vyšetření se tak černohumorná komedie posouvá k apokalyptickému podobenství s rysy antické tragičnosti.
Otázky bez odpovědí
Bratři Coenové natočili svůj nejžidovštější, nejméně nápadný a asi i nejosobnější film. Staršímu Joelovi bylo v roce 1967 třináct let, tedy přibližně tolik, kolik je v příběhu Larryho synovi Dannymu. Rodiče obou budoucích tvůrců pracovali jako profesoři místních vysokých škol a rodina bydlela na minnesotském předměstí. Otisk tohoto malého, lehce unylého světa přenesli Coenové za pomocí věrohodné výpravy do svého zatím posledního snímku. V něm se rozhodli satiricky popasovat s prostředím americké židovské komunity a maloměšťáckým pokrytectvím, navenek maskovaným okázalými náboženskými rituály.
Předměstský prostor přitom zabydleli životnými figurami, do jejichž trápení se umí empaticky vcítit. Nápomocni jsou jim v tom herečtí představitelé, rekrutující se vesměs z ne až tak známých herců židovských divadel. Právě oni s ironickou věcností zpřítomňují absurditu pozemského hemžení.
Michael Stuhlbarg (Šedá zóna, Labyrint lží, Duše Paula Giamattiho) v roli Larryho jakoby měl svůj osud napsaný už ve svých velkých vyvalených očích a ukřivděných záhybech koutků úst, které více než výmluvně predikují všechny další rány, jež schytá. Výbojný pouze ve snech snáší všechny útrapy bez snahy se jim rázně postavit. To allenovský herec Fred Melamed jako Sy Ableman s nemizícím úsměvem na rtech všechny katastrofy interpretuje jako součást nějaké vyššího záměru, s nímž je nutno se s klidnou myslí vyrovnat. Připomíná tak dnes tolik rozšířené terapeutické obchodníky s deštěm, kteří vám za nemalý peníz budou s vlezlým účastenstvím vsugerovávat pocit, že jste nedělitelnou součástí všehomíra, jehož hnutí můžete ovlivňovat pouhou silou vůle nebo kontemplativním splynutím s jeho řádem.
Joelovi a Ethanovi Coenovi bývá často vyčítáno, že jejich díla jsou jen stylisticky dobře zvládnutými hříčkami, jež se s cynicky sžíravým úšklebkem vysmívají slabostem lidského pokolení. Postavy v jejich filmech často provádí činnosti, převyšující jejich možnosti, bez toho aby uměli dohlédnout jejich katastrofální nebo krvavé důsledky. V Seriózním muži se od tohoto trendu vzdalují a do středu své pozornosti staví disputace, jež budou výzvou pro každého, jehož horizont vnímání nekončí u tázání, s kým právě spí Iveta Bartošová nebo Hanka Mašlíková. Kladou velké otázky, na něž ale nedávají uspokojivé odpovědi. Dotýkají se metafyzických témat jako je víra, spasení, vykoupení, štěstí, osud nebo lidský úděl a ptají se, zda hranice lidského poznání jejich obsahu opravdu končí u slov středověkého rabína Rašiho „Přijímej s pokorou vše, co se ti přihodí“, jež film uvozují. Odpověď nenacházejí, ale za snahu o v rámci jejich filmografie nejvážnější a nejkomplexnější dílo, pojmenovávající problémy, jež lidstvo od pradávna trápí, je jim třeba vzdát hold. A za to, že se s těmito tématy a nemožností jejich rozřešení vyrovnali s potměšilou hravostí, již nechybí skeptická vědoucnost, sarkasmus i starosvětská moralizující alegoričnost, dvojnásob.
Seriózní muž
- Žánr: podobenství
- Původní název: A Serious Man
- www.filminfocus.com/focusfeatures/film/a_serious_man/
- USA/Francie/VB 2009
- Scénář a režie: Joel a Ethan Coenové
- Hrají: Michael Stuhlbark, Aaron Wolff, Richard Kind, Fred Melamed, Sari Lennicková, Jessica McManusová, David Kang, Alan Mandell, George Wyner, Amy Landeckerová
- Distribuce: Palace Pictures
- Distribuční premiéra v ČR: 19. 08. 2010
| AVmania.cz hodnotí |
| film |   | 8/10 |