Shang-Chi a legenda o deseti prstenech: marvelovská pocta asijské kultuře, mytologii i kinematografii [recenze filmu]

Marek Čech

10. září 2021

Diskuze (3)

Skloubení rodinného dramatu, bojového akčního snímku a epické fantasy.

Plusy

Sympatický hlavní hrdina a komplexní záporák.

Minusy

Druhá fantasy polovina vyprávění působí zaměnitelně.

7 /10

Letošní druhá polovina roku je novými filmy od Marvelu poměrně nabitá. Čtvrtá fáze komiksového universa MCU začala v červenci trochu opožděnou sólovkou Black Widow a bude pokračovat do konce roku filmy Eternals a Spider-Man: Bez domova. Ještě před nimi se ale v rámci série představuje v originu první asijský superhrdina Shang-Chi. Jeho původ vězí v komiksových sešitech ze sedmdesátých let, kdy západnímu světu učarovaly kung-fu filmy.

Ten filmový nyní plní pro východní publikum podobnou roli jako Black Panther pro to černošské. A podobně jako on stojí v rámci MCU samostatněji než jiné počiny. Těch podobností s Black Pantherem je tu více. Africkou Wakandu nahradila Čína s její mytologií, afroamerické herce ti čínští nebo hongkongští, kteří se takto v širším měřítku představují západnímu světu. Jsou tu i společné motivy, včetně těch rodinných.

Útěk před minulostí

Mytologie okolo vyprávěného příběhu je nám přiblížena nelineárně prostřednictvím hlavní postavy. Z přítomné časové linie se tak postupně a za pochodu odskakuje k vysvětlení událostí z hrdinova dětství a dále i z minulých století, abychom lépe pochopili motivace postav. Především Mandarina, který se tu jmenuje Wenwu a je otcem Shang-Chiho. Postavy tak procházejí rozmanitými lokalitami, jež vždy vyjeví nebo evokují kus jejich osobní či vzájemné historie.

Deset prstenů z názvu filmu jsou magické artefakty, které jejich nositeli propůjčují nadpřirozené schopnosti, včetně nesmrtelnosti. Jejich nositelem je dobyvatel a terorista Wenwu (Tony Leung), který díky nim po staletí svrhává vlády v čele mocné organizace stejného jména.

Jeho syn Shang-Chi (Simu Liu), kterého vychoval jako mistra čínských bojových umění, před svou minulostí utekl do San Francisca, kde se živí spolu se svou kamarádkou Katy (Awkwafina) jako portýr. Otec s ním má ale své plány, které nám vyjevují jeho minulost. Čína a svět se ocitají v nebezpečí a konfrontace otce a syna se zdá nevyhnutelná. Je do ní zatažena i Shang-Chiho sestra Xialing (Meng'er Zhang) a jejich teta Jiang Nan (Michelle Yeoh).

Charakterově komplexní záporák

Z výčtu postav a náznaku děje je patrné, že tu dochází k žánrovému skloubení rodinného dramatu, bojového akčního snímku a epické fantasy, která se dostává ke slovu v druhé polovině vyprávění. Zajímavější mně ale přišla ta první, kdy se odhaluje Shang-Chiho minulost a on se smiřuje se svým údělem.

Bojové scény v ní odkazují jak k poetice wu xia snímků Tygr a drak a Klan létajících dýk s „baletem“ mezi stromy, tak zemitějším kung-gu rvačkám Bruce Leeho nebo Jackieho Chana. Finále zas působí jako pocta filmům Hajaa Mijazakiho. On celý ten film je taková jedna velká pocta asijské kultuře, mytologii i kinematografii.

Black Widow: trochu opožděná sólovka, která působí jako důstojný dovětek za třetí fází universa MCU [recenze filmu]

Hlavního záporáka hraje Tony Leung, který je známý jak z filmů akčního mága Johna Woo, tak výrazně stylizovaných romancí Wong Kar-waie jako Stvořeni pro lásku. A láska k ženě, která dovedla probudit to lepší v něm, je i hnacím motorem postavy Wenwua, jenž se stává jedním z nejzajímavějších marvelovských padouchů. Právě tím, že není jednoznačným zlem, ale spíš romanticky tragickým rozervancem.

Jeho snaha oživit ztracenou lásku a vztah k dětem z něj činí charakterově nejkomplexnější postavu příběhu. Simu Liu jako jeho filmový syn je příjemným castingovým překvapením, kdy herec dobře zvládá proměnu z neambiciózního pohodáře v hrdinného bojovníka. Podobně tak Awkwafina jako Katy, která funguje jako klasický legrační parťák.

Zaměnitelné fantasy s digitálními triky

Tvůrce nezávislých titulů, americký režisér s japonskými kořeny Destin Daniel Cretton, spolu s nimi dvěma otevírá téma asimilace Američanů asijského původu ve velkoměstských lokacích, což je častý motiv moderních dramat i komedií festivalového typu.

Civilnější, humorem prodchnuté tóny, se zde tak potkávají s rozmáchlou epickou fantasy, v níž hrdinové bojují s nebezpečnými monstry jako je čínský drak nebo Požírač duší. Jak jsme u marvelovek zvyklí, tak charakter těchto střetů sází hodně na explozi digitálních triků a působí proto zaměnitelněji než choreograficky vypiplané a dobře natočené a sestříhané kontaktní kung-fu nebo wu xia souboje v první půli vyprávění.

25 nejlepších filmů o dobývání vesmíru. Víme, jestli a kde si je můžete pustit online

V pouličních bitkách je efektně využito prostředí, v nichž se odehrávají, ať už jde o autobus nebo mrakodrap. Výběr lokací se vůbec povedl, od San Francisca, přes Macao, až po starodávnou bájnou vesnici Ta Lo, plnou roztodivných zvířat, pocházejících z čínské mytologie.

Marvel s asijskými herci a čínskou mytologií zariskoval a ono to vyšlo. Sága MCU dostala po redukci superhrdinů v Endgame nový impuls i postavy, jejichž kooperaci s těmi přeživšími naznačují závěrečné dvě potitulkové scény. V legendě o deseti prstenech se tvůrcům podařilo přijít s žánrovou kombinací, která funguje jako úvodní origin, představující nového člena superhrdinského týmu, i coby pocta asijské kinematografii s jejími bojovými snímky. Až na generický digitální závěr tedy příjemné překvapení.