Temný atmosférický thriller z prostředí americké války proti mexickým drogovým kartelům, jemuž nechybí potřebný etický přesah. Stylová deprese od režiséra filmu Zmizení.
Kapitoly článku:
Osmačtyřicetiletý quebecký rodák z frankofonní části Kanady a režisér artových počinů (32. srpen na Zemi, Maelström, Polytechnika, Požáry) Denis Villeneuve před dvěma lety představil svůj hollywoodský debut Zmizení.
Opřel se v něm o mnohovrstevnatý scénář se spoustou falešných stop, které nám umožnily doslova na vlastní kůži pocítit utrpení, zoufalství a bezmoc, jíž prochází postavy rodičů unesených dětí. Nejhorší noční rodičovská můra se zde zhmotnila v ponurém, kriminálním psychothrilleru, přirovnávanému k Sedm nebo Zodiacovi.
Šokující nález
Nyní neméně suverénně přesedlal do žánrových vod policejního thrilleru, jemuž nechybí potřebný etický přesah. Režisér spolu s debutujícím scenáristou Taylorem Sheridanem rozehrává potemnělou story o boji americké a mexické policie proti příhraničnímu drogovému kartelu. Pod ní se line konspirační teorie o kontrole CIA nad celou drogovou operací.
V příběhu, plném intrik, korupce a pokřivené morálky, si pokládá otázku, zda může jedna relativně nezkažená duše prosadit pravidla tam, kde se jimi nikdo neřídí. Onou čistou duší se stává rozvedená a bezdětná agentka FBI Kate Macer (Emily Blunt).
Arizonská agentka a členka zásahové jednotky, specializující se na únosy a záchranu rukojmích, při razii poblíž mexické hranice objeví dům s hrůzným tajemstvím. V jeho překližkových stěnách nalezne zazděné více jak tři desítky těl v igelitových pytlech. Šokující nález má pro ni rozsáhlé následky v osobní i profesní rovině.
Akce ji dostane do hledáčku cynicky žoviálního důstojníka speciální jednotky CIA Matta Gravera (Josh Brolin), který ji naverbuje do operace, o jejíž povaze jí nikdo nechce moc co říct. Její součástí jsou i členové elitní vojenské jednotky Delta Force a záhadný a málomluvný Mexičan Alejandro (Benicio Del Toro), který o sobě prozradí, že býval státní žalobcem.
Za hranicí legálnosti
Hned první společná operace tohoto týmu, složeného ze specialistů napříč tajnými službami, Kate přesvědčí o tom, že se zákonností si jeho členové moc hlavu nelámou. Převoz důležitého svědka se ukáže být součástí plánu, který má v řadách mocného sonorského drogového kartelu vyvolat chaos a přimět jej k nějakým protiopatřením. Pokud návnada zafunguje, podaří se agentům lépe dostat na kobylku jeho nejvýše postaveným osobám.
I když se Kate snaží sebe samu přesvědčit, že stíhá zločince ve jménu spravedlnosti, prostředí, v němž se ocitá, ji nutí neustále přehodnocovat a posouvat hranici legálnosti jejích kroků. Americko-mexické pomezí, kde se střetávají zájmy nemilosrdných drogových kartelů, převaděčů, kteří uprchlíky vodí podzemní hraničními tunely, zkorumpovaných policistů, tajných amerických špiónů, nájemných vrahů a tisíců nevinných lidí, se stává místem, kde veškerá legislativa padla a platí právo silnějšího a lépe vyzbrojeného.
Idealistická Kate, zvyklá na dodržování předpisů, postupně zjišťuje, že pokud má mít jejich mise úspěch, musí se naučit spolupracovat s menším zlem, aby mohlo být to větší poraženo. Je možné ale tento boj vyhrát? Za situace, kdy zápas s drogovými kartely připomíná boj s rakovinotvornými buňkami. Jednu zneškodníte a dalších několik se objeví vedle. To určuje i povahu jednání těch, jež se na tomto boji podílí.
Zadržované informace
Film velmi zručně pracuje s napětím a to v hned několika úrovních. Na scéně, kdy je Guillermo (Edgar Arreola), bratr jednoho z nejnebezpečnějších mužů v Juarézu Mañuela Díaze (Bernardo P. Saracino), převážen na zadní sedačce z Mexika do Ameriky, by se dalo vyučovat, jak s napětím pracovat. Posádka uvízne v obří dopravní zácpě na dálničním mostě a na dohled se začnou vynořovat zabijáčtí členové sonorského gangu, k němuž zadržený patří.
Nejde jen o toto čekání v koloně, ale i o způsob, jakým režisér dávkuje informace o jednotlivých postavách. Kate je frustrována z toho, že má nedostatek informací o pozadí celé akci a zaostává tak za vývojem událostí. V důsledku toho se cítí svými kolegy zneužitá, protože je nucena se podílet na něčem, co odporuje jejím mravním principům.
Oba její parťáci s ní komunikují velmi stroze a zacházejí s ní střídavě jako s volavkou nebo když se to hodí, jako s někým, kdo jejich ilegální akci poskytne oficiální krytí. Vláčejí ji od jednoho místa k druhému a ona zjišťuje, že oficiálně posvěcené operace zase tak oficiální nejsou, respektive, že ústřední duo sleduje vlastní plán, který „není podle pravidel“.
Morální arbitr vyprávění
A právě na konfrontaci tří ústředních charakterů je film nejvíce postaven. Morálním arbitrem vyprávění se stává postava Kate a nehraje se o nic míň než o duši člověka, který je vystaven sérii dobrých a špatných rozhodnutí, jež prověří jeho charakter.
Nečernobílé postavy, které se v rámci dosažení svých cílů dopouštějí jednání, jež překračuje hranici zákona, Villeneuve představil už v předchozím Zmizení. Tady jsou opředeny ještě velkou dávkou tajemství, které je postupně rozplétáno.