Smolný pich aneb Pitomý porno: lidový soud nad hříšnou učitelkou provokuje, baví i vede k zamyšlení [recenze filmu]

Vítězný film letošního Berlinale vstoupí na začátku září do kin, ale už teď byl do 26. května po dobu čtrnácti dní dostupný na videotéce Aerovod. Zájemci o tvorbu rumunského režiséra Radua Judeho se tak mohli seznámit s jeho nejnovějším počinem, který názvem zřejmě zaujme i ty, kterým jinak jeho jméno nic neříká. A je to dobře, protože za tím nekonvenčním názvem se skrývá snímek nekonvenční i svým obsahem a formou.

Spodní proudy ve společnosti

Jedná se o satiru s moralistním jádrem i přesahem, jež bude dobře rezonovat i v českém prostředí, protože se strefuje do společenských nešvarů, které nejsou jen výsadou rumunských poměrů. Radu Jude obnažuje spodní proudy, které bublají v rumunské společnosti jako je sexismus, buranství, antisemitismus, homofobie, xenofobie, rasismus, nacionalismus, klerofašismus, ochota věřit těm nejabsurdnějším konspiračním teoriím a zasazuje je do historického rámce vývoje Rumunska.

12 nejlepších dramat roku 2019, která musíte vidět

To ostatně činil už v titulu „Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“. V něm přišel s ironickou disputací o národních mýtech i tom, jak pojmenovat národní vinu. Ve Smolném pichu ve strefování se do bolavých míst novodobé rumunské historie, které nacházejí svůj ozvuk i v současnosti, pokračuje a kromě toho otevírá množství dalších témat, souvisejících s hranicí našeho soukromí, pokryteckou morálkou a otázkou, co vlastně vnímáme jako obscénní.

Je to opravdu o důtky, masky a peprná slova zpestřený manželský sex, který se odehrává v soukromí ložnice a jehož záznam se nešťastnou náhodou objeví na známém porno serveru, nebo ponižující způsob, kterému je aktérka tohoto videa vystavena ze strany pohoršené veřejnosti? Radu Jude ukazuje, jaké nízké argumentační fauly jsou ochotní použít ti, kteří se zaštiťují morálkou a jak neuctivé je ve skutečnosti jejich chování.

Napětí pandemické doby

Než ale dojde k soudu rodičovské veřejnosti nad učitelkou dějepisu Emi (Katia Pascariu), který má rozhodnout o jejím dalším setrvání na prestižní střední škole, kde učí, připravuje si režisér ve svém autorském díle půdu pro nastínění celkové atmosféry ve společnosti, kde se takový samozvaný soud odehrává.

Radu Jude k tomu používá stylisticky hravé členění vyprávění do tří kapitol s prologem a třemi různými alternativními konci, kam až může taková situace vyústit. Úvodní prolog s explicitně vyobrazeným manželským sexem má charakter domácího porna, kde nechybí obnažené genitálie, felace i soulož zezadu. Otevřený ráz této scény zábavně nabourává připomínka rodičovských povinností za dveřmi ložnice.

22 nejlepších erotických thrillerů. Kde je najdete online?

Pak následují tři kapitoly, z nichž se každá následující svým konceptem liší od té předešlé. Ta první přináší civilně zachycené dění v ulicích rumunské metropole v době koronavirové krize, která neuroticky zvyšuje napětí, jemuž je Emi kvůli zveřejněnému videu a schůzi rodičů, na niž má v podvečer dorazit, vystavena.

Režisér natáčel film loni v létě a na podzim, tedy během druhé vlny, což se odráží v chování lidí. Nevraživost a popudlivost, vyplývající z protiepidemických opatření, je znatelná při jejich vzájemné interakci v obchodech či na parkovišti.

Režisér podprahově, ale o to účinněji kreslí obraz pandemické doby s jejími tenzemi a zároveň přináší observační dokumentární portrét Bukurešti jako města, v němž se odráží jak socialistická minulost, tak globalizovaná přítomnost. Otřískané fasády činžáků, rozkopané ulice, plno aut ve městě, které není příliš vstřícné k chodcům. Do toho dvojsmyslně vyznívající reklamy, jak je ta na nanuk se sloganem „Mám to ráda hluboko“, které ukazují, jak jsme obklopeni tolerovanou vulgaritou.

Prostřední část tvoří anekdoticky pojatý kaleidoskop slovníkových hesel, aforismů, komentářů a kulturních a historických odkazů, které přímo nebo volněji souvisí s tématy, jež film nahazuje. Za pomocí montáže se režisér dotýká role církve, armády a dalších institucí státu, stejně jako významu vybraných osobností a událostí z minulosti pro současnost.

Jeho historické reflexe odhalují rozpor mezi ideologickými frázemi a jejich skutečným naplněním. Od masakrů Židů se tak dostává k týrání dětí, které jsou vzývány jako budoucnost národa. Režisér tu za pomocí významových kontrastů a jízlivě sžíravého humoru demonstruje svůj kritický pohled na svět se všemi jeho absurditami.

Lidový soud nad hříšnou učitelkou

Jednou z nich je i „soud“ nad „hříšnou“ učitelkou, který je předmětem třetí a nejzábavnější části, jež svým laděním může připomenout Havelkovy Vlastníky. Argumentačně dobře vybavená Emi tu v zahradě školy stojí proti rodičům žáků, kteří poukazují na to, že zveřejněním videa se zdiskreditovala pro výkon tohoto povolání. Alespoň na této škole.

Vznášejí námitky proti jejímu působení, v nichž odhalují své předsudky nejen vůči ní jako osobě. Vzorek rodičů je přitom vybrán modelově, tak aby se v něm objevili zástupci liberálů i konzervativců, armády nebo církve. Příznivci konspiračních teorií se tu potkávají s odpůrci roušek a zastánci tradičních hodnot, jež ve skutečnosti vzývají temné duchy komunistické i fašistické minulosti.

Vlastníci: česká komedie roku jako obraz rozhádané společnosti [recenze filmu]

Pranýř učitelky pak nechává režisér vyústit ve tři možné varianty toho, jak tribunál nad ní mohl dopadnout. Tou poslední, v níž se proměňuje v superhrdinskou mstitelku, opět, tak jako na začátku s domácím pornem, provokuje útlocitné měšťáky, na jejichž pokrytectví míří.

Po celou dobu je mu v tom nápomocna divadelní herečka Katia Pascariu, která i s rouškou na tváři dovede mimikou a gesty velmi dobře odstínit, jaké pocity zažívá v očekávání nebo průběhu tohoto lidového soudu. A jistým druhem satirického účtování s vlastním národem, jeho historií i tím negativním, co z ní prostupuje do naší přítomnosti, je i tento Judeho film, který vznikl s českou koprodukční účastí společnosti endorfilm. Režisér v něm ukazuje, že umí zábavně provokovat a současně vést k zamyšlení nad tématy, jež nastoluje.

Smolný pich aneb Pitomý porno

• Žánr: satira
• Původní název: Babardeala cu bucluc sau porno balamuc
• www.aerofilms.cz/smolny-pich-aneb-pitomy-porno/
• Rumunsko / Chorvatsko / Česko / Lucembursko, 2021
• Scénář: Radu Jude
• Režie: Radu Jude
• Hrají: Katia Pascariu, Kristina Cepraga, Tudorel Filimon, Ilinca Manolache, Alexandru Potocean, Nicodim Ungureanu, Petra Nesvačilová
• Distribuce: Aerofilms
• Distribuční premiéra v ČR: 02. 09. 2021