Subwoofer: z jakých konstrukcí můžete vybírat

Proč je v článku opět tolik chyb? Opravdu je tak velký problém když už článek píše neodborník aby ho před vydáním nechal zkontrolovat někoho, kdo tomu rozumí?"Další nevýhodou je, že se měniči v uzavřené ozvučnici sníží jeho citlivost o 6 dB, a je tak potřeba výkonnější zesilovač. Proto se tato konstrukce subwooferů vyskytuje jen velmi zřídka."To by mě zajímalo jak autor na takovou blbost přišel. Reproduktor v uzavřené ozvučninici nemusí mít reálně o nic nižší citlivost je-li správně navržen a tím pádem není ani třeba silnější zesilovač.
"Prvním příkladem, kdy získáme vyšší citlivost (až o 3 dB) je řešení dvou a více basových měničů, umístěných standardně v jedné ozvučnici - isobarická ozvučnice. Zde však potřebujeme dvojnásobný objem skříně a někdy i více bassreflexových nátrubků."Tady se autorovi opět popletly dvě věci dohromady.
a.) Buď jsou dva reproduktory v jedné ozvučnici které pracují z akustického hlediska paralelně a pak skutečně mohou dosáhnout o 3dB (tj. zhruba o polovinu) na citlivosti VÍCE, ale také současně potřebují dvojnásobný pracovní objem a jiné naladění bassreflexu (může ale nemusí být realizováno dvěma bassreflexovými nátrubky). Ty jsem ale v prodeji pro běžné domácí použití neviděl (používá se ale v DIY a zřídka v PA technice), obvykle výrobce předpokládá že když chce člověk více tak si koupí dva kusy běžného modelu a nebo model vyšší.
b.) ...nebo se bavíme o izobarické ozvučnici která je v základním provedení na obrázku v článku, která má citlivost naopak o 3dB MÉNĚ (!!!). Zato však vychází téměř o polovinu menší objem při jinak podobných vlastnostech. Je teda vhodná tam kde se šetří místem za každou cenu. Takovou cenou je nutnost používat silnější zesilovač pro stejnou hlasitost a celkově je konstrukce dražší.
"Zapojení push-pull (tlačit – tahat) naopak nabídne nižší kmitočet."Toto zapojení, které autor uvádí samostatně, je právě to předchozí které popletl dohromady. Nižší kmitočet rozhodně nenabídne, kmitočtově vychází úplně stejně jako jednoduchá ozvučnice jen v menším objemu. Leda že bychom to porovnávali čistě objemově, pak by platilo že ve stejném objemu nabídne nižší dosažitelný kmitočet, ale vzhledem k tomu že to autor článku porovnával podle citlivosti tak nám sem tento způsob porovnávání dle velikosti nějak nezapadá.pasivní zářič "...a jeho membrána kmitá ve stejné frekvenci, jako aktivní měnič. Může nahradit i bassreflexový nátrubek"Nekmitá na stejné frekvenci nebo ne nějak podstatně. Je to laděný rezonátor stejně jako bassreflexový nátrubek, místo kterého se používá když v ozvučnici není dostatek prostoru aby se tam ten bassreflexový nátrubek (laicky ta trubka) vešel. Jinak řečeno jde o jiné mechanické řešení téhož problému - hmotnost vzduchu je nahrazena hmotností membrány a poddajností jejího uložení. Takže ne že "může nahradit [b]i[/b] bassreflexový nátrubek", ale je tam pouze a jen místo toho nátrubku.
K ozvučnicím typu transmission-line autor uvádí:
"Navíc náklady na měnič a výrobu jsou značně vysoké a rozměry zmíněné ozvučnice jsou někdy až gigantické"To je pravda opět jen částečně. Náklady na měnič (tedy vlastní reproduktor) nemusí být o nic vyšší, může se jednat o zcela běžný (a dokonce i levný) typ má-li vhodné parametry. Rozměry rovněž nemusí nijak podstatně vybočovat z běžných rozměrů (nejen) sloupových reprosoustav. Také se tento typ ozvučnice nemusí týkat jen řešení s širokopásmovými reproduktory, jak by se na první pohled mohlo zdát po návštěvě v článku uvedeného odkazu na Hornstudio v Kroměříži, které se na tento typ řešení specializuje (širokopásmový reproduktor + velký zvukovod).

Bez komentáře.

Recyklát, co už tu bylo. Tak se vydělávají peníze. Vezme se jeden článek z archivu, změní se u něj datum a vedení se nahlásí, že jsme publikovali nový.