Sviňa: mrazivá reflexe, varovné memento i společenský apel před volbami na Slovensku [recenze filmu]

V atmosféře probíhajícího soudního přelíčení s obžalovanými z vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové u specializovaného soudu v Pezinku a blížících se parlamentních voleb na Slovensku, které rozhodnou o tom, zda se u moci udrží strana, která umožnila vzniknout prostředí, označovanému na Slovensku jako ukradený nebo mafiánský stát, přichází do kin film, který tuto situaci, kdy dochází k prorůstání světa vysoké politiky, zájmových skupin a organizovaného zločinu, reflektuje.

Realita mrazivější než fikce

Film vznikl podle předlohy zkušeného novináře a autora dvou bestsellerů Arpáda Soltésze (1969), který v roce 2017 vydal román Mäso a o rok později ho následoval titul Sviňa. Soltész působí jako investigativní novinář, politický komentátor a také jako ředitel Investigativního centra Jána Kuciaka.

Právě smrt tohoto investigativního novináře ho ponoukla k tomu, aby začal knihu Sviňa psát. Deklarováním fiktivní povahy románu se autor předlohy i dvojice, která ho převedla na filmové plátno, brání případným žalobám ze strany těch, jež by se mohli cítit být dílem dotčeni. Soltész tak činí s ironií, když ty, kteří by se náhodou v některé z postav poznali, vyzývá k tomu, aby se přihlásili orgánům, činným v trestním řízení.

Přes distanci od skutečných událostí a osob ale většina diváků pochopí, jaké je propojení fikce s realitou, zvlášť když realita v míře své mrazivosti začíná předbíhat onu fikci. Vražda Jána Kuciaka, kompromitace politiků za pomocí fotografií nebo konverzace erotického zabarvení, do médií uniklé nahrávky z aplikace Threema, které ukazují, jaký vliv měl Marian Kočner na politiky, majitele finančních skupin, policisty a prokurátory, to vše nachází ve filmu svou odezvu. Možná méně známý je u nás případ s resocializačním zařízením Čistý deň v Galantě, který tu dostává také svou posunutou fiktivní podobu.

Až přijde válka: jak se z extrému stává mainstream [recenze filmu]

Korupční chobotnice

Vyprávění o manipulaci, zneužívání, ohýbání práva a spravedlnosti, touze po moci a zdání beztrestnosti probíhá ve více časových rovinách, které ukazují, jak rostla moc oněch „sviní“ z názvu filmu. Na začátku se vracíme do roku 1999, kdy sledujeme řadového politika Boba (Marko Igonda), za nímž přichází podnikatel Wagner (Jozef Vajda) s nabídkou, která se neodmítá. Má na něho kompromitující materiál a vyzývá ho k tomu, aby založil vlastní stranu, která Wagnerovi půjde na ruku a zajistí jeho podnikání „klid na práci“.

V roce 2012 tato strana, i s podporou církve, vyhrává volby a Bobo se stává premiérem. Spolu s ministrem vnitra (Daniel Heriban) se snaží zajistit, aby se policie a soudní moc držela dál od podnikatele, jehož finanční zdroje mu pomohly až na vrchol politiky.

Ukradený stát: od kauzy Gorila k vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové [recenze filmu]

Wagnerova přítelkyně, která je ředitelkou (Diana Mórová) v resocializačním zařízení, ho spravuje velice zvláštním způsobem, který připomíná obchod s bílým masem nebo eskort servis pro politiky. O zneužívání dívek v tomto zařízení chce vypovídat jedna z nich, drogově závislá teenagerka Naďa (Petra Dubayová), která proto vyhledá investigativního novináře Ondra (Andrej Remeník). Ten se zakousnutím do tohoto případu dostane na stopu obludné korupční chobotnice, která mu ukáže moc svých chapadel.

Schematicky pojaté póly dobra a zla

Dobro a zlo je v tomto filmu jasně definované, což bohužel svádí k schematičnosti postav. Wagner už svým vzhledem, připomínajícím veksláka z osmdesátých let, evokuje nízkost, bezskrupulóznost a samolibost této postavy. Je karikaturou či jakýmsi archetypem všech těch gaunerů, hochštaplerů a podvodníků této krajiny od devadesátých let až do současnosti, přičemž je zjevné, že nejvýrazněji odkazuje k tomu, který právě stojí na lavici obžalovaných u soudu v Pezinku.

Stejně tak postavy premiéra a ministra vnitra připomínají politiky vládní strany, kteří byli donuceni po protestech veřejnosti z těchto postů odstoupit. Reálné předobrazy snadno odhadnete, skutky, které jsou jim přisuzovány, jsou ale směsicí fikce a reality. Fikce přitom tvůrcům dovoluje to, co realita ne, což je dobře vidět na vykreslení role církve, která je tu ukázaná jako organizace, která zdaleka není apolitická a má napojení na mafii.

Budiž světlo: militantní mládežnická domobrana, ohrožující rodinná pouta [recenze filmu]

Proti tomuto světu bez pravidel, nebo pravidel, které si mocní vytvářejí sobě na míru, tu stojí novinář Ondro, kterému zásady jeho práce nedovolují se jich vzdát. Novinář tu stojí jako hráz proti aroganci moci, jejíž patologické projevy popisuje. Jak to s ním díky tomu dopadne, naznačuje už prolog o Peršanu Gaumátovi, po jehož zavraždění vypukly revolty po celé říši.

Reflexe stavu společnosti i apel na ni

Tvůrci ostatně nijak neskrývají, že jejich film je nejen reflexí současného stavu na Slovensku, ale má i svůj apelativní ráz. Proto vznikl tak rychle, ani ne za měsíc a do kin přichází před volbami. Režisérka filmu Mariana Čengel Solčanská už svým předchozím snímkem Únos (2017) vyvolala novou vlnu debat o zrušení Mečiarových amnestií v případě únosu syna prezidenta Kováče do zahraničí a tento vnímá jako jisté memento, kam se Slovensko s vraždou Jána Kuciaka dostalo.

Režisérka ho vytvořila ve spolupráci se zkušeným producentem Rudolfem Biermannem, který ač je spolu s ní uveden na pozicích scenáristy i režiséra, jeho role byla hlavně ta produkční. A v tomto ohledu určitě zažívá velkou satisfakci, protože snímek na Slovensku za první víkend od premiéry vidělo 98 tisíc diváků, což se ještě žádnému titulu na Slovensku nepovedlo.

Můžeme přemýšlet, zda za tímto úspěchem stojí zvědavost diváků na onen otisk reality ve filmovém vyprávění, manifestace jejich politického postoje tím, že právě tento snímek navštíví či touha po katarzi alespoň ve fiktivní rovině. V rozjitřené předvolební atmosféře plní Sviňa hned několik roli.

Amnestie: osudy tří rodin, proplétající se na pozadí vězeňské vzpoury v Leopoldově [recenze filmu]

Přichází s reflexí negativních jevů, které slovenskou společnost přivedly na scestí, vyvolává diskuzi o nich a současně varuje před tím, aby lidská lhostejnost neumožnila nadále přežívat gaunerům, kteří se domnívají, že jim všechno projde. Snad dají občané na Slovensku příští víkend ve volbách najevo, že se chtějí s tímto typem politiky a stavem společnosti, který film Sviňa ukazuje, rozloučit.

Sviňa

• Žánr: politický thriller
• Původní název: Sviňa
• www.cinemart.cz/filmy/svina/
• Slovensko, 2020
• Scénář: Mariana Čengel Solčanská, Rudolf Biermann
• Režie: Mariana Čengel Solčanská, Rudolf Biermann
• Hrají: Jozef Vajda, Marko Igonda, Andrej Remeník, Dano Heriban, Gabriela Marcinková, Diana Mórová, Branislav Bystriansky, Jakub Rybárik, Dana Droppová, Petra Dubayová
• Distribuce: CinemArt
• Distribuční premiéra v ČR: 20. 02. 2020