Rada Českého rozhlasu včera schválila rozpočet na roku 2022. Veřejnoprávní instituce chce hospodařit s částkou 2236 milionů korun, o 77 milionů méně než letos.
Primárním zdrojem příjmů zůstávají koncesionářské poplatky, které generují bezmála 2,1 miliardy korun. Rozpočet se snižuje hlavně kvůli tomu, že Rozhlas ve srovnání s letoškem přijde o 84 milionů korun z fondu digitalizace.
Vysílání DAB+ se má od Nového roku stát „plnohodnotnou distribuční platformou“, takže bude hrazeno z poplatků. ČRo ale 31. prosince 2022 ukončí vysílání na středních vlnách (AM), takže by tyto úspory měly v budoucnu pokrýt zvýšené náklady na digitální rádio.
Generální ředitel ČRo René Zavoral v souvislosti s rozpočtem řekl, že bude chtít prosadit vyšší koncesionářské poplatky. Ty již od roku 2005 činí 45 Kč, Zavoral by je ale chtěl navýšit o třetinu na 60 Kč. Vlivem inflace je jejich současná reálná hodnota jen 30 Kč.
„Rozpočet na rok 2022 tak bude velmi napjatý a Český rozhlas bude muset nutně přistoupit k vnitřním úsporám, například optimalizaci pracovních míst. Při stále rostoucích nákladech na provoz jinak nebude dlouhodobě možné ufinancovat služby Českého rozhlasu, jejichž zachování je pro nás prioritou. V roce 2022 začneme intenzivně jednat o navýšení rozhlasového poplatku s politickou reprezentací, která dosud k tomuto kroku nenašla vůli,“ říká René Zavoral.
Koncesionářské poplatky
| Rok |
Televizní poplatek |
Rozhlasový poplatek |
| 1955 |
15 Kč |
5 Kč |
| 1969 |
25 Kč |
10 Kč |
| 1991 |
50 Kč |
20 Kč |
| 1995 |
50 Kč |
25 Kč |
| 1997 |
75 Kč |
37 Kč |
| 2005 |
100 Kč |
45 Kč |
| 2007 |
120 Kč |
45 Kč |
| 2008 |
135 Kč |
45 Kč |
Poplatky za Českou televizi od roku 2005 stouply dvakrát, jenže i ty již 13 let stagnují. Generální ředitel ČT Petr Dvořák proto také mluví o jejich navýšení. Místo stávajících 135 Kč chce prosadit 150 Kč.
