První blockbuster letošního roku, který si užijte intuitivně, smyslově, tak jak na vás bude působit a dopadat intenzivní obrazová a zvuková složka, a nesnažte se tolik analyzovat všechny časoprostorové paradoxy v něm
Plusy
- Řemeslně překonává Tenet konkurenci o parník a rozhodně mu nelze vytýkat to, co jiným žánrovým filmům, totiž že by působil genericky nebo předvídatelně.
Minusy
- Postavy působí spíš jako figurky na šachovnici v konstruktu, který naplňují svým jednáním, ale nikoliv emocemi, s nimiž byste se mohli ztotožnit.
Christopher Nolan, režisér batmanovské trilogie o Temném rytířovi, své precizně vystavěné filmy jako Memento, Dokonalý trik nebo Počátek spřádá trochu jako architekt. Vytváří originální, působivé světy, v nichž jeho práce s narativní strukturou a audiovizuální složkou budí dojem, že forma se v nich stává samotným obsahem vyprávění.
Jeho filmy jsou dokonale vypiplané, atakují za pomocí souhry obrazu a zvuku naše smysly a zaměstnávají mozek na plné obrátky, ale současně působí jako chladné a odtažité konstrukty, v nichž postavy prochází minimálním vývojem a emoce v nich jsou takové instantní.
Informace o fungování světa za pochodu
Všechny tyto plusy i výtky k charakteru Nolanových snímků lze v ještě o něco větší míře než dřív demonstrovat na jeho novince Tenet. Ta přichází s více jak měsíčním zpožděním oproti původně plánovanému termínu v polovině července do kin a dokonale naplňuje představu velkorozpočtového blockbusteru, který diváky, lačné dech beroucí akce, přitáhne zpět do kin.
Zda tomu tak bude, je ale otázkou. Nolan, který se na filmu podílel jako režisér, scenárista a producent, totiž přichází s podívanou, která na diváky klade velké nároky v tom smyslu, že se musí soustředit, aby pobrali všechny informace a detaily, nutné k pochopení souvislostí toho, co se na plátně děje.
Nolan to ale v tomto ohledu divákům moc neusnadňuje, protože informace o fungování a pravidlech světa, který vytvořil a v němž dochází k obrácenému toku času, podává jen ty základní a za pochodu. Snímek má rychlé tempo, množství zvratů a lokalit, v nichž se pohybuje i střelhbité dialogy a ze všeho nejvíc připomíná takovou frenetickou sci-fi bondovku, na jejíž zběsilé tempo se buď naladíte, nebo ne.
Nesnažte se to pochopit, pouze to vnímejte
I když má stopáž dvě a půl hodiny, uběhne vám v subjektivním vnímání času rychleji než snímky mnohem kratší. Návod na jeho čtení či přístup k němu nabídne jedna z postav filmu, vědkyně Barbara v podání Clémence Poésy, když hlavnímu hrdinovi řekne, ať se věci, které se kolem něj díky zvrácenému toku času dějí a jichž se stává součástí, nesnaží pochopit, ale pouze je vnímá.
To lze brát ze strany režiséra i jako doporučení divákovi, užijte si to jako špionážní bondovku, intuitivně, smyslově, tak jak na vás bude působit a dopadat intenzivní obrazová a zvuková složka, a nesnažte se tolik analyzovat všechny časoprostorové paradoxy, vycházející z poznatků kvantové fyziky a přemýšlet nad příčinami a následky. Což na druhé straně u filmu, u něhož vymyslel tak složitá pravidla fungování jeho vnitřního světa není úplně možné.
Hrátky s vnímáním času i narativní strukturou, které vás nutí přemýšlet nad dějovou návazností scén, byly přítomné i v jeho posledních dvou titulech, sci-fi Interstellar a válečném dramatu Dunkerk. Ve filmu Tenet Nolan základní premisu s inverzní entropií moc nevysvětluje, jen ukazuje, co dokáže nebo způsobuje. Tedy vracet předměty i osoby z minulosti do přítomnosti, přičemž tyto se pak v ní pohybují pozpátku.
Časovou souslednost některých událostí vám zřejmě odhalí až druhé zhlédnutí filmu, které vám i pomůže v lepší orientaci v něm. Je vidět, že Nolana tyto hrátky s časovými rovinami baví a v každém ze svých dalších filmů k nim přistupuje jiným způsobem. A i když je vždy krok před divákem, ve finále se snaží o to, aby to do sebe zapadlo a divák zažil pocit uspokojení z jejich rozšifrování.
Bondovská zápletka
Motiv s inverzní entropií, jejíž původ moc nevysvětluje, používá ve filmu nejen k tomu, aby diváky stimuloval k přemýšlení o časoprostorových paradoxech, které způsobuje, ale i jako atrakci k rozehrání množství efektních akčních scén, v nichž se nejen lidé, ale i zbraně pohybují díky plynutí času obráceně.
Tato atrakce mu umožňuje konstruovat nápadité a vizuálně přitažlivé prostředí, v nichž postavy v akčních scénách operují, využívat ji k jejich ozvláštnění, protože v nich nefunguje časová kauzalita a současně jde i o záležitost, již postavy využívají ke svým cílům.
Tak jako ruský oligarcha a obchodník se zbraněmi Andrei Sator (Kenneth Branagh), který chce tuto technologii, umožňující obracet tok času, použít ke zničení světa. Zabránit se mu v tom snaží agent CIA, označovaný jako Protagonista (John David Washington), který se po nevedené akci v kyjevské opeře stane součástí tajné organizace Tenet, v níž se dozví o této technologii, jež byla vyvinuta v budoucnosti a která má posloužit k rozpoutání něčeho horšího než je třetí světová válka. V tom, aby se dostal Satorovi na kobylku, mu pomáhá obchodníkova odcizená manželka, dáma v nesnázích Kat (Elizabeth Debicki), a kolega a parťák v organizaci, agent Neil (Robert Pattinson).
Dunivý a neutuchající hudební podkres
Režisér tu tedy pracuje s bondovským námětem, který ale ozvláštňuje právě oněmi komplikovanými časoprostorovými hříčkami, jež činí ze sledování tohoto blockbusteru mnohem náročnější záležitost než je tomu v případě bondovek nebo huntovek.
Studio Warner Bros. dalo Nolanovi velkou autorskou volnost, kterou využil k demonstraci nápadů a toho, jak je s rozpočtem více než dvou set milionů dolarů zrealizovat. Z předchozích Nolanových snímků má Tenet premisou s inverzní entropií nejblíž k Počátku, charakterem vyprávění s častou změnou lokací (Dánsko, Norsko, Itálie, Estonsko, Indie, USA, Velká Británie) a příběhem o závodu s časem při záchraně světa k bondovským schématům.
Režijně je film uchopen mistrovsky. Nolan přesně ví, jak má která scéna vypadat a kameraman Hoyte van Hoytema mu se 70 mm IMAX formátem dodává to správné velkolepé měřítko. Akční scény jsou nabité adrenalinem, k čemuž přispívá jak rychlý střih, tak neutuchající hudební podkres, který si vzal na starosti švédský skladatel Ludwig Göransson, jež tu variuje Zimmerovy dunivé soundtracky k Nolanovým filmům.
Postavy jako figurky na šachovnici
Přesto je to zároveň film v mnoha ohledech až příliš zahleděný do sebe. Nolan chce ukázat, že je stále tím zdatným konstruktérem nových světů s jejich pravidly, které nám tu ale moc nepředstavuje. Za pochodu a v efektních akčních scénách poznáváme možnosti převrácené časové kauzality, které postupně činí dále více složitými. Jakoby nám chtěl říci, že je stále víc tím autorským režisérem, kterého baví vymýšlet ony časoprostorové paradoxy než jen pouhým řemeslníkem, který je prodává jako akční atrakce.
K filmu tak můžete přistoupit dvěma způsoby, naznačenými ve větě o intuitivním či rozumovém vnímání toho, co se v něm děje. Pokud k němu budete přistupovat smyslově, budete bohatě odměněni, protože opravdu zahltí vaše smysly v maximální míře. Pokud ho budete příliš analyzovat, budete mít asi pocit, že plno otázek zůstalo nezodpovězeno a že ne vše jste napoprvé zachytili.
Ti, kdo Nolanovým filmům vyčítají, že jsou chladné a chybí jim srdce, na něj po jeho zhlédnutí názor nezmění. Postavy působí spíš jako figurky na šachovnici v konstruktu, který naplňují svým jednáním, ale nikoliv emocemi, s nimiž byste se mohli ztotožnit.
O jejich minulosti se moc nedozvíte, jsou to zkrátka agenti na misi, kterou musí splnit. Kenneth Branagh démonicky přehrává jako záporák, motivovaný sobeckými, osobními cíli. Jeho potřeba ovládat druhé se vztahuje i na jeho ženu, jejíž jednání je motivováno mateřskými pudy.
Vznikla tak chytrá, v uvozovkách bondovka, která jejich koncept vyprávění posouvá trochu jiným, zamotanějším směrem. Potkávají se v ní dva žánry, špionážní thriller s přesuny mezi mnoha městy a kontinenty, a sci-fi, v níž dochází k obrácenému toku času. Melodramatické prvky pak do ní vnáší pnutí manželů Satorových.
Tenet je zároveň prvním opravdu velkým blockbusterem letošního roku a otázkou je, zda ne na nějaký čas zas poslední. Tak si ho užijte, protože řemeslně překonává konkurenci o parník a rozhodně mu nelze vytýkat to, co jiným žánrovým filmům, totiž že by působil genericky nebo předvídatelně. Byť nuance toho komplikovaného konceptu s časovou inverzí nepoberete možná napoprvé.
Tenet
- Žánr: akční špionážní sci-fi thriller
- Původní název: Tenet
- www.tenetfilm.net/
- USA / Velká Británie, 2020
- Scénář: Christopher Nolan
- Režie: Christopher Nolan
- Hrají: John David Washington, Robert Pattinson, Elizabeth Debicki, Kenneth Branagh, Aaron Taylor-Johnson, Michael Caine, Clémence Poésy
- Distribuce: Vertical Ent.
- Distribuční premiéra v ČR: 27. 08. 2020
