Terminator Salvation: recenze filmu

Terminátor v režii Jamese Camerona se stal ikonou akčního žánru, v případě dvojky Den zúčtování takřka nekriticky uctívanou.

Terminator Salvation jako první část chystané trilogie z post-apokalyptické budoucnosti se odehrává v roce 2018. Umělá inteligence v podobě původně obranného programu se obrátila proti svým strůjcům a zničila moderní civilizaci. Válka strojů, řízená vojenským superpočítačem Skynetem, vůči lidem si vybrala svou daň a zpustošený stav země už nepřipomíná původní význam tohoto slova. V troskách měst a v pouštích se ukrývají zbytky přeživších a v podzemních bunkrech se mobilizují ozbrojení odpůrci stávající situace.

Po Soudném dni

Marcus Wright (Sam Worthington) byl před patnácti lety odsouzen za trojnásobnou vraždu k smrti popravením. Ještě před jejím vykonáním věnoval své tělo k vědeckým účelům. Nyní díky péči genetičky Koganové (Helena Bonham Carterová) znovu procitá a vydává se na svou posmrtnou pouť.

 

V ruinách Los Angeles, zničených atomovou bombou, dokonávají dílo zkázy vraždící roboti, střílející po všem živém. Dezorientovaného Marcuse, který si naposledy pamatuje ještě úplně jinou společnost, zachrání před útokem dva jedinci. Ti patří k roztroušeným a neorganizovaným skupinkám povstalců, mnoho netušícím o hlavním hnutí odporu. Teenager Kyle Reese (Anton Yelchin, Chekov z nového Star Treku) i devítiletá černošská dívenka Star (Jadagrace), jenž následkem válečných traumat nemluví, jsou za dramatických okolností zajati. Cizinec se v doprovodu pilotky Blair (Moon Bloodgoodová) ocitá na základně odboje. Zde se setkává s legendami opředeným vojákem Johnem Connorem (Christian Bale), který váhá nad pravou povahu jeho existence a klade si množství otázek. Může důvěřovat stroji? Je Marcus nebezpečným poslem z budoucnosti či zachráněným pozůstatkem z minulosti?

Odsouzenec je ale především zvláštní hybrid. V genetickém pokusu byl přetvořen v kyborga s mechanickou kostrou, ale lidským mozkem, srdcem i vzhledem. Tento nový a dosud neznámý druhem terminátora si v tělesné schránce Marcuse teprve ohledává možnosti volby a svobodné vůle i význam svého lidství. A protože jsme na půdě hollywoodského blockbusteru, věřte že rozum a cit zvítězí nad chladným strojovým naprogramováním.

I přes počáteční nedůvěru se oba muži spojí ve snaze infiltrovat se do srdce Skynetu a zachránit ještě před útokem povstalců vězněného Kylea Reese, jehož považuje Marcus za svého zachránce a Connor ví, že právě on bude jeho otcem z minulosti.

Oslí můstek k plánované trilogii

Scénáristé John D. Brancato a Michael Ferris stáli před úkolem jak pokračovat v sérii bez její hlavní ikony. Vyřešili to přenesením děje do budoucnosti, dosud známé jen jako tajemným oparem zahalené místo, odkud terminátoři v předchozích částech přicházeli.

Při představení zápletky nového vyprávění ale až příliš počítají s obeznámením diváků s původní trilogií a nedávají si žádnou práci s vysvětlením pohnutek, které vedly k nastolení válečného stavu i důvodům, proč se v něm pokračuje. Alternativní svět v jejich podání není prodchnut žádnou mytologií ani pravidly, podle kterých by fungoval a postavy, které se v něm pohybují, vypadají občas jako bezradné figury na svévolné šachovnici, posouvající se z bodu A do bodu B jak v nějaké akční videohře.

Tvůrci, kteří mají na triku nejen podíl na minulé Vzpouře strojů, ale i na nezdařilé Catwoman s Halle Berryovou v úloze latexové micky, udělali přitom hned několik významových posunů oproti předchozím dílům této sci-fi ságy. Na okraji živořící spontánní hnutí odporu z Cameronových počinů najednou vybavili vojenskou technikou (helikoptéry, letadla, ponorka) a přetvořili jej v ozbrojenou jednotku s profesionálním armádním výcvikem, provádějící akce guerillovým způsobem boje.

Mohutní roboti jsou nemotorní a nevzbuzují až takový strach. Dříve nezničitelné mechanické stroje už nefungují tak bezchybně a člověk, kterého nedokážou ani trefit z kulometu, je snadno přelstí. Navíc je s podivem, že hluk rachotících terminátorů zaznamenávají postavy až v jejich těsné blízkosti a ne dříve.

Řadoví vzbouřenci jsou likvidováni jak na běžícím pásu, ale klíčový hráč na černé listině strojů Kyle Reese je držen v koncentráčnicky vyhlížejícím vězení tak dlouho, dokud není vysvobozen. Přitom jeho život představuje pro Skynet největší nebezpečí, neboť po objevení stroje času to bude právě on kdo bude poslán do minulosti, aby ochránil Sarah Connorovou.

Logické klišé a nesmysly ještě umocňují plytké dialogy, v nichž se objevuje naprosto zbytečná slovní ilustrace děje (musíme udělat tohle a jít támhle…když to postavy stejně udělají). Možná je ale tato kostrbatost jen daní za rozsáhlé krácení na stopáž pod dvě hodiny času i za skutečnost, že Terminator Salvation teprve připravuje půdu k plánovanému trojdílnému celku. Scénáristé si z tohoto pohledu zřejmě nechtěli hned na začátku vystřílet veškerou munici nápadů.

Efekty vítězí nad napětím

Na režisérovi snímku ležel úkol, aby chatrnou historku spíše béčkového ražení obalil přitažlivým vizuálním obalem. To se mu zdařilo a vize planety po armageddonu je díky takřka do běla vyšisovanému obrazu působivá.

Zlověstné ticho, opuštěná města a zničená auta. Barevná škála v míře své „pestrosti“ kopíruje neutěšenost světa, v němž se příběh odehrává. Z mlžné clony šedavého odstínu a všudypřítomného dýmu z vyhořelých mrakodrapů a továren se vynořují mohutné hromady sdrátovaného plechu s rudě žhnoucíma očima. Nerezoví bojovníci T-600 mají ještě hodně daleko k elegantnímu designu svých následovníků, vytvořených v dílně nedávno zemřelého trikaře Stana Winstona, ale k představě katastrofické apokalypsy svou zchátralostí přispívají dokonale.

McG se vydal jiným směrem než jeho slovutnější předchůdci. Cameronovo prolínání časoprostorových smyček, tvořících v jedničce a dvojce logické paradoxy i Mostowovu ironicky odlehčenou trojku nahradilo v novém pokračování adrenalinové dobrodružství, plné explozivních soubojů vojenské techniky i kontaktních střetnutí. Okázale efektní přestřelky a honičky, včetně finálního souboje Johna Connora proti právě zrozenému terminátořímu modelu T-800 (vybaveného tváří kalifornského guvernéra a tělem kulturisty Rolanda Kickingera) ale nemůže ve své videoherní stylizaci nahradit napětí a strach, který jsme pociťovali u prvních dvou dílů.

Původně reklamní tvůrce se projevuje jako zdatný řemeslník, ale ne jako originální tvůrce s vlastní vizí. Opravdu není dalším J. J. Abramsem, který by dovedl tak jako v případě Star Treku vdechnout sérii nový a smysluplný život a představit ji generaci, nepamatující nejlepší léta málomluvné akční hvězdy s rakouským přízvukem.

Namísto náčrtu temné budoucnosti přichází režisér Charlieho andílků s popcornovou zábavou, upletenou ze střípků již viděného. Střílející roboti připomínají militantnější soukmenovce svých, v hračkářském koncernu Haspro zrozených, kolegů Transformers, neutěšené ruiny zase depresivní kulisy, v nichž se pohyboval Šílený Max. Sběrače lidí si berou za inspiraci Spielbergovu Válku světů a téma polidštění strojů a s ním spojenou šanci na vykoupení nedostižného Blade Runnera. Vztah „vyvoleného“ Johna a Marcuse pak mnohé opisuje od matrixovského potýkání Nea a Morpheuse.

Válečná videohra

Vedení herců doplácí na skutečnost, že tvůrci berou až příliš vážně svůj záměr představit čtyřku jako regulérní válečný film. Christian Bale jako spasitelský John Connor nasadí hned na začátku hrdinský výraz příšerné odpovědnosti, která na něm leží, a neopouští ho až do sladkobolného finále. Souvislost s realitou hledá skrze poslech nahraných pásek od své matky, v nichž objevuje klíč k naplnění svého poslání. Emoce ale bohužel skrývá pod vojenským mundůrem a jeho jednostrunně zamračený, až netečný výraz vám nedovolí si k postavě vytvořit jakýkoliv vztah. Mnohem zajímavěji a komplexněji se z hlediska vývoje charakteru jeví úloha cizince, přicházejícího z minulosti. Kouzlo Marcuse tkví právě v nejednoznačnosti a nevyzpytatelnosti jeho původu, který ho determinuje.

Kyle Reese v Yelchinově podání je sympatický tulák, který ještě netuší, že jeho osudem bude cestovat pomocí stroje času zpátky do minulosti, aby zachránil budoucnost. Když ale v rádiu zaslechne výzvu Johna Connora, aby se lidé přidali k hnutí odporu, neváhá.

V menších úlohách se představí Bryce Dallas Howardová jako Connorova těhotná manželka Kate, vykonávající v omezených podmínkách práci lékařky. Arnold Schwarzenegger na diváky zamrká jen v trikově symbolickém digitálním cameu, kterým dává požehání svým následovníkům. Většina ostatních postav má jen omezený prostor a působí jako figurky bez jakéhokoliv vývoje, odříkávající si povinné penzum replik.

Před režisérem stál opravdu nelehký úkol uspokojit jak fanouškovskou základnu původních částí, tak se odpoutat od minulosti a rozehrát zcela nový příběh. Výsledek skončil plichtou a domnívám se, že teprve možné další díly ukážou jaký potenciál známá látka ještě skýtá.

Pětadvacet let od premiéry prvního Terminatora zároveň ukázalo, jak moc se proměnil filmový svět. Letní popcornovou zábavu dnes po vzoru Michaela Baye definují trháky, v nichž nablýskaná forma často přebíjí obsah. (A vím že je to často užívané klišé!) V případě čtvrtého Terminatora možná až příliš. Jako akční podívaná funguje film dobře, jako důstojný nástupce či rovnocenná součást terminátořího universa už méně.

 

Terminator Salvation

• Žánr: postapokalyptická sci-fi
• Původní název: Terminator Salvation
• www.terminatorsalvation.cz/
• USA/Německo/VB 2009
• Scénář: John D. Brancato, Michael Ferris
• Režie: McG
• Hrají: Christian Bale, Anton Yelchin, Moon Bloodgoodová, Sam Worthington, Common, Bryce Dallas Howardová, Helena Bonham Carterová, Michael Ironside  
• Distribuce: Falcon
• Distribuční premiéra v ČR: 4. 6.2009