Fotogalerie

Triangle Borea BR03: malé francouzské regálové Hi-Fi reprosoustavy pro všechny [test]

Daniel Březina

6. června 2021

Celkovým pojetím není Borea BR03 puristicky pojatým hi-fi, ale jde o „hezké“ hi-fi moderního střihu, potěší každého, kdo chce mít dokonale zábavný poslechový zážitek na první dobrou.

Plusy

Skvělá cena

Vypadají moderně a pěkně

Celkově nekonfliktní zvukové ladění

Nejsou „vybíravé“ na zesilovač

Minusy

Mají spíše trochu lifetyle zvukové ladění

9 /10

Francouzští výrobci reprosoustav Triangle se pyšní takovým hezkým heslem – „High fidelity for all“, neboli „Hifi pro všechny“. Vcelku to odpovídá firemnímu profilu, kdy se ze své základy v Soissons severovýchodně od Paříže snaží nabídnout skutečně hi-fi pro každou běžnou místnost i každý běžný rozpočet.

A jakkoliv má značka ve své nabídce i high-endové reprosoustavy s nenasytně vysokými cenovkami, populární je právě zejména pro své dostupné modely. K těm patří i BR03 z nejaktuálnější série Borea.

Vzhled a konstrukce

Reprosoustavy této řady jsou variací na osvědčená témata v estetickém balení, které reflektuje aktuální trendy. Borea BR03, ověnčené vícero cenami včetně lifestylové EISA, mají relativně klasickou podobu s lehkým nádechem retra. Ozvučnice z MDF profilů jsou čisté, jednoduché a nepřekvapivé, na poměry levných regálovek ale pěkně zpracované.

Čelo má kontrastní podobu, oddělenou od skříně mezírkou, maličko vpadlá zadní strana je pak extrémně jednoduchá – na kovovém obdélníčku se skví dvojice terminálů, opět na poměry dané třídy lepších, než by člověk čekal.

Po sejmutí moderně působící tkané mřížky je vidět, že detailům a estetice bylo věnováno poměrně dost času. Jsou tu dva reproduktory, oba se zakrytými koši a šrouby, navíc obroubené zajímavě provedenými linkami.

Tweeter je zapuštěný ve zvukovodu, svisle přes něj vedou dva nevelké prvky. Středobas je nepotřebuje a nemá ani zvukovod, zato má poměrně velkou vlnku závěsu a výraznější špičatý fázový nástavec v prostředku. Dole vespod pod reproduktory jsou u každé strany otvory bassreflexů.

Vysokotónová kopulka je z běžné tkané měkké látky, má neméně běžný průměr 2,5 cm. Středobas s papírovou membránou byl původně vyvinut pro vyšší modelovou řadu Esprit Ez. Více detailů Triangle nevykazuje, ale lze usuzovat na klasické magnetické systémy a standardní osvědčená řešení.

Borea BR03 jsou poměrně velké – mají výšku 38 cm, šířku 20,5 cm a hloubku 31,4 cm. Váží přitom ale jenom 6 kg, takže je unesou i poličky designového nábytku.

Dvoupásmové BR03 mají psaný frekvenční rozsah 46 – 22 000 Hz (+/- 3 dB), jmenovitou impedanci 8 ohm (s propadem na 4,2 ohm) a charakteristickou citlivost 90 dB / W / m. Přechodová frekvence dvoupásmového řešení je posazena na 3 600 Hz.

Pokračování 2 / 3

Měříme

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá).
Frekvenční odezva – s mřížkou (červená) a bez mřížky (černá)

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli.
Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Waterfall.
Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Frekvenční odpověď je zjevně akcentovaná zejména na výškách, což ale při poslechu mimo přímou osu (tedy ideálně asi v moderním ustavení rovnoběžně se zadní stěnou) mizí a odpověď je v rámci kategorie přijatelná. Nástup je na taktéž přijatelných 50 Hz.

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá).
CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Impedance se vcelku korektně drží nad úrovní 4 ohm, ladění bassreflexu lze odhadnout na cca 55 Hz. Nejsou tu žádné dramatické záchvěvy nebo rezonance (ač trochu jich je patrných na 320, 620 a 1 000 Hz), celkový průběh impedance by neměl být zásadně náročný. Elektrická fáze by mohla být o něco klidnější, zejména vezmeme-li v potaz pravděpodobnost spojení s levnou elektronikou. Celkově jsou Borea BR03 průměrnou zátěží bez pozitivních i negativních překvapení a odpovídají nárokům dané třídy.

Pokračování 3 / 3

Jak to hraje

Borea BR03 jsme poslouchali na běžných redakčních sestavách – hlavně na GMG Power Harmonic Hammer 3000P / OPPO UDP-250 / Métronome DSC1 / Kinki Studio EX-P7 / Kinki Studio EX-B7 a to přes kabely Nordost Heimdall 2 a to proti Xavian Quarta. Borea BR03 ale hrály také ve „stolním“ systému místo KEF LS50 Meta a to s RME ADI-2 DAC FS, Emotiva XSP-1 a Emotiva XPA-DR2 na kabelech ZenSati Authentica.

Kinki Studio EX-M7: překvapivě skvělý čínský výkonový zesilovač [test]

Asi to nebude úplně překvapující, ale síla a důraz subbasových oktáv, generovaných Bachovou varhanní „Toccata BWV 565“ („Audiophile Test“ | 2008 | ABC Records | HD-150), jsou logicky limitované – protože jde o lehce větší regálovku, nějaká váha tu je, cítíte snahu o větší objem, nicméně bas měkne a chce spíše tak nějak probublávat. V malých místnostech ale funguje férově, plnost není špatná. Spíše než konkrétnost nabízí Triangle lehce akcentovanou „hezkost“.

Takové ladění pak nicméně docela sluší Izumi Masuda a jejímu výkonu v „May you have happiness“ („Golden Lips“ | 2009 | ABC Records | HD-121). Zejména při vyšší hlasitosti se zdá, že reprosoustavy jsou trošku na hraně (zejména proto, že je taková i nahrávka), ale naštěstí ji minimálně při našem poslouchání nikdy nepřekročily. Zvuk pak není nijak oslňujícím způsobem plný, ale je ho tak akorát, naprosto v proporcích dané třídy. Je to kultivované základní hi-fi s lehce sladšími způsoby.

Panasonic RZ-S500W: výborná True Wireless sluchátka s účinným aktivním potlačením hluku [test]

Činelů i dalších výšek v „So What“ Milese Davise („Live 8“ | 2015 | ABC Records | HD-207) bylo poměrně dost, každý dopad paličky vybudí celkem výrazné kovové břinknutí – snad ne úplně plné, ale tak nějak přímočaré. Čistota je v rámci dané cenové úrovně solidní, analytické detaily ale Borea BR03 moc neřeší, hraje přiměřeně a s férovou čistotou – právě tak, jak si lze za dané peníze přát.

Když jsme skrze reproduktory prohnali živá a rázná bicí v „Jazz Variants“ (The O-Zone Percussion Group | „Stereo Test Record“ | 2014 | ABC Records), Borea BR03 neztratily svůj šarmantně uvolněný klid. Chvílemi jsou činely trochu řízné, ale opět nepřekračují rovinu agresivity. Ladění jde spíše směrem k hřmotnosti a efektní bohatosti, naštěstí ovšem v neúnavné podobě – údernost je lehounce efektně „kašírovaná“, ale vlastně to nelze v dané třídě brát ani jako nějaký nedostatek.

Marantz PM6007: velmi povedený dostupný integrovaný Hi-Fi zesilovač [test]

Jak už bylo řečeno, Borea BR03 netlačí na analytickou rozborku detailů – třeba „Jacob’s Dream“ od Alison Krauss („Hear the Difference“ | 2012 | ABC Records | HD-148a) byla „trochu po povrchu“, přesto podaná příjemný stylem a s čitelností, která odpovídá standardu základního hi-fi. Z takové té úplně jednoduchosti posouvá zvukový zážitek lehká efektnost a trochu měkčí, trochu sladší ladění. Obecně ale nabízí Borea BR03 dobrý standard za dané peníze.

Velmi dobře funguje stereofonní obraz, Händelova „Wasser Musik“ („Live 8“ | 2015 | ABC Records | HD-207) měla šířku scény definovanou roztečí reprosoustav, ale byl tu dokonce i náznak hloubky. Nesrší detaily a holografií, přesto je to základní stereo jak má být.

Marshall Major IV: 80 hodin rocku, metalu a blues [test]

Navzdory tomu, že Borea BR03 mají svůj styl a svůj charakter, umí nadprůměrně dobře zprostředkovat jakousi vágní kvalitu, které můžeme říct „atmosféra“. Cohenova „In my secret life“ („Absolutely Bass Voice“ | 2016 | ABC Records | HD-177) byla příjemně plná, měla decentní linku kopáku (byť tu a tam byl lehce slyšet zvuk reflexu, akcentující to „čvachtnutí“) a hlavně měla takový celkově sladký, příjemný, houpavě laskavý styl, který zůstává konstantní napříč žánry a hlasitostmi.

Verdikt

Francouzský Triangle Borea BR03 nabízí solidní variaci na základní moderní hi-fi – je tu vidět důraz na potěšení oka v moderním stylu, je tu slyšet důraz na potěšení ucha. Ale přestože jde o mírný efekt, tak je příjemný, zakryje v základní cenové úrovni ne úplně raritně přítomnou suchost a tvrdost elektroniky, stejně jako případné limity nahrávek.

Celkovým pojetím není Borea BR03 puristicky pojatým hi-fi, ale jde o řekněme „hezké“ hi-fi moderního střihu, které potěší každého, kdo chce dobrý zvuk a dobré zážitky ze své oblíbené hudby, aniž by přitom nutně potřeboval dokonalou tonalitu nebo dokonalé barvy nástrojů – stačí, že budete mít (za dané peníze) dokonale zábavný poslechový zážitek na první dobrou a to není málo.