Hravé, lživé, mystifikační. Jejich popularita roste a roste. Některé z nich jsou propracované, originální, nápadité. Jiné zase odfláknuté, bezduché, jednoduše mizerné.
Kapitoly článku:
Neoficiální falešné upoutávky lákající na neexistující projekty. Tzv. „fake-movie trailers“. Fenomén, který zviditelnilo zejména režijní duo Robert Rodriguez a Quentin Tarantino prostřednictvím svého béčkového dvojprogramu Grindhouse. Nebo herec Ben Stiller, jenž pro propagaci své morbidní taškařice Tropická bouře nechal vytvořit rovněž několik falešných trailerů.
V kinech jste tak těsně před začátkem jeho válečné komedie mohli zhlédnout ujeté poutače, jež avizovaly podobně naladěné filmy. Například dementní variaci na Forresta Gumpa s názvem Simple Jack, v jejímž případe šlo (vůči všem postiženým lidem) o natolik nekorektní nálož, že musela být krátce po uvedení stažena.
Nebo Scorcher IV: Global Meltdown aneb fiktivní šesté pokračování opulentní apokalyptické sci-fi, v níž Stiller coby proslulý Tugg Speedman zachraňuje svět před globálním oteplováním. Nekompromisní, šílené, zábavné.
Gotický horor žije
Zpět k zmiňovanému Grindhouse projektu. Tarantino s Rodriguezem se mezeru mezi svým krvavým dvojprogramem rozhodli zacelit falešnými trailery na hororová béčka. A jedním z nich se stala právě ukázka poutající k fiktivní explicitní divočině Don’t, kterou si do své režijní parády vzal Edgar Wright, britský režisér tvořící současnou veleúspěšnou tzv. „Blood & Icecream trilogy“ (doslova trilogie „krve a zmrzliny“), jež se dosud skládá z brilantních komedií Soumrak mrtvých a Jednotka příliš rychlého nasazení.
Celý dvouminutový počin se vizuálně nese v duchu upoutávek na evropské horory ze 70. let minulého století. Obraz je nejasný, zrní, trailer jednoduše působí jako hororové retro od počátku do konce. Ke vstupní bráně starého gotického zámku přijíždí skupina mladých Angličanů. „Pokud přemýšlíte o tom, že se podíváte do toho starého domu… Nedělejte to!“ upozorňuje hlavní hrdiny i diváky tajemný, dokonale strašidelný „voice-over“ v podání herce i ukázkového „namlouvače“ Willa Arnetta. Veškeré rady jsou ale samozřejmě k ničemu.
Wright celý morbidní kolotoč rozjíždí naplno. Malá holčička mačetou rozsekává hlavy, bezbrannou dívku pronásleduje vousatý maniak s nožem v ruce, oběšenec se houpe v předsíni, obrýlený tlouštík v plínkách pojídá nemluvňata. Pokud přemýšlíte o tom, že na tenhle biják půjdete do kina sami… Nedělejte to! Wright svou psychopatickou jízdu pečlivě graduje, zhušťuje brakovou atmosféru.
Zvyšuje už tak zběsilé tempo, přidává drsného černého humoru, hnusu, veškerých morbidit a hlavně mrtvol. K 70. létům pak odkazuje i samotný titulek, slogan „Don’t“, který jakoby protrhává plátno a překrývá právě probíhající hnus pokaždé, když ho „vypravěč“ vyřkne. Způsob, jakým je vždy zobrazen, působí dravě, navyšuje údernost traileru a především pak odkazuje na osobitou punkovou stylizaci, která ostatně během 70. let zažívala svůj velkolepý úsvit.
Veškeré tyto prvky Wrightova traileru připomínají zejména ve své době skutečně nevídaný, drzý až anarchistický design obalu slavné desky Nevermind The Bollocks, Here’s The Sex Pistols (1977) britské punkové kapely Sex Pistols, či rovněž podobně laděný obal k jejímu singlu God Save The Queen s „nekorektním“ vyobrazením královny Alžběty II. A význam sloganu „Don’t“? Wright se dle svých slov inspiroval španělsko-italským zombie - krvákem z roku 1974, jenž v UK sice běžel coby The Living Dead at Manchester Morgue, nicméně pro zbytek světa měl k dispozici dalších osmnáct alternativních názvů.
A jedním z nich byl právě nejasný, nicneříkající, přitom stále patřičně hrozivý Don’t Open the Window! (neboli Neotvírejte okno!), o němž Wright říká: „Ten název byl úplně mimo, o filmu samotném vám neřekl absolutně nic, ale zároveň ve vás vzbuzoval zvědavost. Neustále vás někdo otravoval a upozorňoval, ať neděláte tohle a tohle. A když jste na ta varování i přesto kašlali, jednoduše vás sežrala zombie.“ V kuloárech se dokonce šušká, že pokud někdy v budoucnu vznikne Grindhouse č. 2, jedním z hlavních fláků by měl být právě Don’t. Dle původně falešného lákadla by tak vznikl skutečný film. Výbušný splatter a gotický horor v jediném hnisavém balení.
Zde nemůžeme nezmínit falešný trailer na film Machete, který nakonec byl kvůli své popularitě skutečně natočen. Paradoxně největším problémem při natáčení filmu byla právě nutnost vkládat scény známé z původního traileru.