Symbióza herecké, taneční a pěvecké složky filmu
Pro vstup do muzikálového žánru si mohl Spielberg zvolit něco osobitějšího
8 /10
Slavný muzikál West Side Story měl na Broadwayi premiéru v září roku 1957. O čtyři roky později jeho filmová adaptace proměnila z 11 nominací na Oscara deset ve vítězství, včetně těch za nejlepší film a režii. O tu se podělil Robert Wise s autorem a choreografem pěveckých a tanečních čísel Jeromem Robbinsem.
O šedesát let později vstoupila loni v prosinci do kin nová verze West Side Story z dílny režiséra Stevena Spielberga. Ten si za svou padesátiletou filmařskou dráhu vyzkoušel snad všechny žánry s výjimkou westernu a právě muzikálu. Oscarový úspěch svého předchůdce s ním zřejmě nezopakuje, ale o tom, že bude patřit k favoritům předávání těchto cen, napovídá zisk tří Zlatých glóbů.
Spielberg ctí původní verzi
Zlatý glóbus za nejlepší film v muzikálové a komediální kategorii si odnesl po právu, protože se mu podařilo tomuto nadčasovému příběhu, jenž je moderní parafrází Shakespearova dramatu Romeo Julie, dát současné dynamické audiovizuální zpracování, aniž by se ho snažil nějak uměle aktualizovat.
Spielberg ctí původní verzi, muzikálové předloze je ostatně věrnější než jeho filmoví předchůdci. Ve spolupráci se scenáristou Tonym Kushnerem, který se s ním podílel už na filmech Mnichov a Lincoln, se dopouští jen drobných úprav, spočívajících v jiném pořadí skladeb, jejich interpretů nebo inscenačním rámci daných scén.
Co zachová, jsou témata, která muzikál odráží a jež souvisí se společenskou situací v Americe v polovině padesátých let i dnes. Etnická nevraživost, pouliční násilí, sociální vyloučení, potlačování práv menšin, to jsou problémy, které zůstávají stále aktuální.
Gangy Tryskáčů a Žraloků
Děj se odehrává v roce 1957 v západní části New Yorku. Místo Monteků a Kapuletů tu proti sobě stojí pouliční gangy Tryskáčů a Žraloků. Jedni jsou američtí potomci evropských emigrantů, druzí portorikánští přistěhovalci. Společně bojují o prostor, jehož proměnlivý charakter uvozuje úvodní scéna s demolicí a stavbou Lincolnova centra, která dává na srozuměnou, v co se jejich čtvrť mění.
Tony Kushner posiluje sociálně realistický ráz předlohy, když ukazuje, co obě skupiny, přes jejich rivalitu, spojuje. Bílí potomci starších emigrantů jsou znejistěni ztrátou dosavadních pozic, Portorikánci je ještě nezískali. Členy obou partiček trápí malé vyhlídky na lepší budoucnost, svůj pocit bezprizornosti si pak utvrzují právě v prostředí gangů.
Mezi nimi se schyluje ke střetu, který se snaží odvrátit někdejší člen Tryskáčů Tony (Ansel Elgort). Ten se na tancovačce zamiluje do Marii (Rachel Zegler), mladší sestry vůdce Žraloků Bernarda. Eskalaci konfliktu se mu ale nepodaří zabránit a naopak do něj osudově zasáhne.
Větší důraz na ženské figury
Postava Tonyho zde získává oproti původnímu filmu plastičtější pozadí, když je jeho kriminální minulostí a podmínkou, v níž je, osvětleno, proč se od Tryskáčů drží dál a snaží se žít spořádaným životem. Výraznější profilace se dočká i Mariin snoubenec Chino a vůdce Tryskáčů Riff.
Silnější důraz je kladen i na ženské figury. S tím souvisí změna na postu jedné z postav. Majitele krámku z původního filmu Doca nahradila jeho ovdovělá žena Valentina. Přebírá Docovu mentorskou úlohu a hraje ji Rita Moreno, která ztvárnila ve Wiseho snímku Anitu. Tehdy za ni získala Oscara a bylo by pro ni jistě hezkým opožděným dárkem k jejím devadesátinám, kdyby její výkon minimálně v nominacích opět nezůstal opomenut. Za to, s jakou vroucnou silou se zmocnila písně Somewhere, by si to zasloužila.
Současná představitelka Anity Ariana DeBose osvědčuje v tanečních a pěveckých číslech svou zkušenost s broadwayskými muzikály a její podání písně America je strhující. Je to právě ona, kdo spolu s debutující Rachel Zegler ve filmu herecky září. Ta Marii vtiskla dívčí nevinnost i roztouženou dychtivost, tedy přesně to, co úloha portorikánské Julie vyžaduje.
Steven Spielberg měl při castingu vůbec dobrou ruku, což potvrzuje i obsazení mužských partů. Změnou oproti originálu je, že postavy Portorikánců obsadili herci téhož původu a ne namaskovaní běloši a že do jejich dialogů proniká nepřekládaná španělština. Korektního, empatického přístupu se dostává i transsexuální postavě, jež touží po začlenění do party Tryskáčů.
Svěží vizuální koncepce
Kde vedle herecké složky film osvědčuje svou velkou sílu, je v té taneční a pěvecké nebo přesněji v symbióze těchto tří složek. Hudební čísla posouvají děj energicky dopředu a Spielbergova režie v nich působí nesmírně svěže. Ať už jde o osobní výstupy jako je vyznání lásky na požárním schodišti nebo ty kolektivní, v něž přechází setkání Tonyho a Marii na taneční zábavě.
Na to, že byl Spielberg doteď v muzikálových vodách nezkušený, tak se mu s kameramanem Januszem Kamińskim, střihačem Michaelem Kahnem, choreografem Justinem Peckem a Davidem Newmanem, který nově zaranžoval původní melodie Leonarda Bernsteina, podařilo rozpohybovat muzikál tak, že nás strhává svou energií a dynamikou.
Taneční čísla přitom hýří nejen oku lahodící choreografií, ale i sytými barvami a efektním svícením. Vizuální koncepce je promyšlená do detailu, Spielberg dokáže po dvě a půl hodiny udržet tempo vyprávění, tak aby nepolevovalo, ale gradovalo.
Kvalitou za svým předchůdcem nezaostává, jedinou výhradu lze u této nové verze vést tím směrem, zda má smysl v nablýskanější verzi oprašovat něco, co dodnes funguje. A zda si neměl pro vstup do muzikálového žánru vybrat něco osobitějšího jako třeba Baz Luhrmann v Moulin Rouge!. I přes tuto výhradu jde ale o jeden z nejlepších filmů loňského roku, u něhož jsem zvědavý, jak se při oscarovém klání popasuje se svým vzorem.
West Side Story
- Žánr: muzikál
- Původní název: West Side Story
- www.amblin.com/movie/west-side-story/
- USA, 2021
- Scénář: Tony Kushner
- Režie: Steven Spielberg
- Hrají: Ansel Elgort, Rachel Zegler, David Alvarez, Ariana DeBose, Rita Moreno, Corey Stoll, Brian d'Arcy James, Maddie Ziegler, Mike Faist
- Distribuce: Falcon
- Distribuční premiéra v ČR: 09. 12. 2021