X-Men: Apokalypsa – recenze filmu

20. května 2016
TWEET SDÍLET
Bryan Singer vykrádá vlastní trademarky a na místo prohlubování charakterů postav si hraje na destrukčního Rolanda Emmericha. Jsou opravdu trojky v sériích smolné?

Bryan Singer prvními dvěma díly X-Men (2000, 2003) sjednal komiksovému žánru ztracený respekt a posunul ho směrem k mnohem dospělejšímu, realističtějšímu a vážnějšímu vyznění. Pět let před restartem batmanovského univerza proklestil cestu Christopheru Nolanovi. Aby i on mohl uplatnit svou vizi, na co při adaptacích komiksových látek položit důraz.

Nolan v Batmanovi reflektoval traumata současné západní společnosti (teroristické útoky z 11. září, rozevírání sociálních nůžek mezi bohatými a chudými, finanční krize, Occupy Wall Street). Singer zůstal více osobní, když akcentoval především téma odlišnosti jedince a z něho vyplývající projevy diskriminace, xenofobie a homofobie, k čemuž se jako homosexuál cítil povolaný vyjádřit.

V roce 2006 dal před režírováním pokračování X-Menů přednost jiné komiksové ikoně - Supermanovi. Trojky se tak chopil řemeslný rutinér Brett Ratner, který slibně rozjeté sérii udělil podobný polibek smrti jako předtím Joel Schumacher té batmanovské v režii Tima Burtona.

A tak jako musel po Schumacherovi přijít Nolan, aby batmanovským látkám vrátil zpět jejich důstojnost, musel se k X-Men(ovské) sáze také vrátit někdo, kdo ji zvedne zpátky tam, kam ji Singer před lety umístil. V bondovsky laděné První třídě to byl Matthew Vaughn, v Budoucí minulosti už sám duchovní otec série Bryan Singer. Režijní rukopisy obou tvůrců na sebe v dobrém slova smyslu odkazovaly i navazovaly.

Prequelový Star Wars model

V X-Men: Budoucí minulost zvolil Singer zápletku s cestováním v čase, která mu umožnila propojit představitele mutantů v jejich starších i mladších vydáních. A nejen to. Nápad s cestováním v čase se pro sérii ukázal jako opravdu geniální obchodní tah. Nejen pro případná další pokračování, ale i pro převyprávění již existujících filmových příběhů.

Scenáristé Apokalypsy díky tomu měli poměrně volnou ruku při nakládání jak s celou mytologií, tak s jednotlivými postavami. Simon Kinberg se podílel nejen na fanoušky rozpačitě přijaté trojce Poslední vzdor, ale i na Budoucí minulosti. Dvojice Michael Dougherty a Dan Harris pak se Singerem spolupracovala na další komiksové látce Superman se vrací.

Tato trojice, spolu s Bryanem Singerem, připravila další mutantí týmovku, která do trilogie rozvedla a uzavřela události z První třídy a Budoucí minulosti. Scénář na ně navazuje a současně odkazuje k situacím, k nimž v předchozích dvou filmech docházelo.

První třída se odehrávala v roce 1962, v čase kubánské krize. Budoucí minulost v roce 1973, kdy se začala americká vojska stahovat z Vietnamu a země žila ozvukem aféry Watergate. Scénář tyto události reflektoval a používal je k alternativnímu a nesmírně zábavnému výkladu dějin a role mutantů v nich.

Děj Apokalypsy se odehrává v roce 1983, tedy deset po událostech z Budoucí minulosti. Z toho vyplývá, že pozornost je přenesena na mutanty z původní trilogie, ale v jejich mladších identitách. Opakuje se zde model, známý ze Star Wars, kdy nová trilogie tvoří prequel té původní. Takže jistě tušíte, že zde dojde k formování týmu X-Men, který se pak objevil v šestnáct let staré jedničce.

Zvětralý ideový a vztahový antagonismus

Než k tomu ale dojde, musí se mutanti po vzoru nedávné trojky Kapitána Ameriky nejdříve mezi sebou střetnout, aby si pak uvědomili, na čí straně vlastně stojí. V Občanské válce šlo o střet uvnitř týmu superhrdinů, spočívající v rozdílném přístupu k otázce Kdo bude hlídat hlídače, v  X-Men: Apokalypsa jde o podobný ideový princip.

Ten je ztělesněn dvěma bývalými přáteli, Charlesem Xavierem (James McAvoy) a Erikem Lehnsherrem (Michael Fassbender). Každý z nich má svou pravdu, liší se jen v prostředcích, jak dosáhnout svého cíle. Proč se jejich cesty rozdělily, jsme se dozvěděli v První třídě. Oba si uvědomují determinaci svého původu, rozdílný je přístup, jak ke své genetické odlišnosti přistupují.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Pesimistický Erik / Magneto správně vytušil, že lidstvo mutanty nikdy nepřijme a neuzná jejich práva, neboť se jich na jedné straně štítí, na druhé bojí. Jen je využije pro své cíle a pak je znovu odsune na okraj společnosti. Charles / Profesor X je ve vztahu k lidstvu mnohem optimističtější. Proto se Erik vždy na začátku každého dílu někde ukrývá a Charles vede svou školu pro mutanty.

Bryan Singer v Apokalypse opět využívá ideový i vztahový antagonismus těchto dvou přátel i protivníků zároveň. Problémem je, že už značně mechanicky. To, z čeho tato série vždy čerpala, onen faustovský zápas o duši nejen Erika, ale i dalších mutantů, daný nejednoznačností a mírou poznamenání jejich charakterů, tu dostává podoby zrecyklované variace již viděného.

Napětí mezi nimi chybí hloubka a charakterová propracovanost, což je škoda, protože právě na psychologické drobnokresbě, třeba na úkor akce, si Singer vždy zakládal. Zde dochází k přesnému opaku. Komplexní předivo vzájemných vztahů, vykreslení motivací postav i jejich psychického rozpoložení je zjednodušeno a ustupuje do pozadí před destrukční akcí, ztělesněnou novým záporákem.

Digitálně vyhlížející destruktivní akce

Singer dostal na film čtvrt miliardy, které se rozhodl rozpustit v digitálně vyhlížející akci, při níž modrý záporák kvůli svému egu mávnutím ruky ničí lidi a města. X-Meni se v tomto ohledu drželi vždy k dobru k věci zpátky a mnohem víc sázeli na interakci postav a postupný vývoj událostí. Nyní ale jakoby se opakovala situace z Posledního vzdoru, který byl také nejakčnějším a nejhorším dílem původní série.

Singer navíc digitální a v důsledku toho až příliš uměle vyhlížející výpravnou akci příliš nezvládá. To bychom mu mohli ale odpustit, protože to nebyla nikdy jeho doména. Horší je, že selhává i tam, kde si dřív byl jistý v kramflecích.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

O zploštěné vztahové a emotivní chemie ústředních protagonistů už byla řeč. K jejímu přijetí příliš nepřispěje ani to, že Erikova naštvanost si vybírá čím dál víc obětí na stranách civilistů a jeho starý přítel Charles mu za to i přesto pořád vystavuje nové a nové odpustky.

Dynamika jejich vztahu je utlumena ve prospěch představení nováčků, kteří ale nedostávají tolik prostoru, kolik by si zasloužili. Opakuje se zde opět situace z třetího dílu Kapitána Ameriky, kdy v rámci komplexnosti a provázanosti marvelovského universa je do hry zapojováno čím dál víc hráčů, kteří ale osvědčují svou výjimečnost nebo cool schopnosti pohříchu pouze v akci.

Témata článku: Filmy, Recenze filmů, Recenze

Určitě si přečtěte

DVB-T2: často kladené dotazy a řešení problémů s novým digitální vysíláním

DVB-T2: často kladené dotazy a řešení problémů s novým digitální vysíláním

Pokud nemůžete už naladit ČT D/ART, tak se připravte, že vám zmizí ČT Sport. Důvodem je přechod z DVB-T na nové digitální vysílání DVB-T2. Poradíme, jak to vyřešit, případně jaké problémy vás mohou potkat.

217 Jaromír Puk

Jaromír Puk
Televizory
Den D je tady. České televize po dvaceti letech mizí z DVB-T

Den D je tady. České televize po dvaceti letech mizí z DVB-T

23 Lukáš Václavík

Lukáš Václavík
Přechod na DVB-T2
12 nejlepších komedií roku 2019, které musíte vidět

12 nejlepších komedií roku 2019, které musíte vidět

Parazit, Tenkrát v Hollywoodu, Favoritka, Devadesátky, Rocketman, Zelená kniha, Žena na válečné stezce, Výjimeční, Deštivý den v New Yorku, Yesterday, Srážka s láskou, The Beach Bum. Třetí letošní výběr se nese v odlehčenějším duchu.

15 Marek Čech

Marek Čech
Filmy, které musíte vidět
Q Acoustics 3030i: skvělé regálové Hi-Fi reprobedny s cenou pod 10 tisíc [test]

Q Acoustics 3030i: skvělé regálové Hi-Fi reprobedny s cenou pod 10 tisíc [test]

Q Acoustics 3030i jsou velmi snadno přístupnou cestou k dobrému zvuku – esteticky, cenově i z pohledu kvality reprodukce. Za dané peníze není co řešit.

4 Daniel Březina

Daniel Březina
Q Acoustics