Železná srdce: recenze filmu

15. listopadu 2014
TWEET SDÍLET
Čtyři z tanku a Brad Pitt v syrovém filmu z konce druhé světové války v Německu, který naturalisticky vyobrazuje její hrůzy i akčně baví.

Scenárista (Ponorka U-571, Training Day, Rychle a zběsile, S.W.A.T. - Jednotka rychlého nasazení) a režisér (Drsný časy, Street Kings, Patrola) David Ayer byl až dosud znám především jako tvůrce policejních filmů z prostředí losangeleské policie, jež se zdála, že ho přitahuje jako magnet.


V letošním roce představil akční thriller Sabotage s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli, jenž propadl komerčně i umělecky. Nyní tedy přichází čas na reparát s dalším a mnohem ambicióznějším počinem, jehož nasazení ke konci roku napovídá něco o tom, že by možná rád skrze něj zasáhnul do udílení cen blížící se oscarové sezóny.

Však si také za skladatele filmové hudby vybral Stevena Price, jenž získal Oscara za Gravitaci Alfonso Cuaróna a který i zde odvádí skvělou práci. A oproti předchozí Patrole, která byla točená na digitální kameru, zvolil tentokrát snímání na klasický 35 mm film, který dodává obrazové stránce mnohem elegantnější vzezření.

Vyhaslé nástroje

Scénář si, jak jsme u jeho filmů (s výjimkou Street Kings) zvyklí, napsal sám. Podařilo se mu v něm najít vyvážený poměr historické realističnosti, dramatičnosti a akční zábavnosti, jež osloví hlavně mužské publikum.

S povděkem je třeba kvitovat, že postavy německých vojáků i civilistů mluví skutečně německy, i to, že nám Ayer nepředkládá jen pouhou dvou a čtvrt hodinovou tankovou střílečku, jak vystřiženou z nějaké počítačové hry, ale umožňuje nám nahlédnout i do duší těch, na něž válka dopadá nejdrtivěji.

Tedy vojáků, z nichž se vlivem válečného kolosu zabíjení a pošlapávání lidskosti stávají psychicky otupělé nástroje na vykonávání rozkazů, které se spoléhají jen na ty nejzákladnější instinkty a pudy, které jim umožňují přežít. Jejich vyhaslé a unavené oči i zbídačené tělesné schránky nejvýmluvněji zrcadlí, že nejen válka, ale i oni už jsou na konci svých sil.

Kruté, surové, nelítostné a destruktivní povaze války se vojáci snaží vzdorovat různě. Vírou v Boha, v principy, které jim neumožňují chovat se jako jejich protivníci nebo radostí z momentů, kdy válečná vřava na chvíli utichne.

Válka jako práce, již je třeba odvést

David Ayer hrůzy války (roztrhání vojáci na kusy, hořící těla) ukazuje v plné plasticitě, kterou mu eRkový rating dovoluje. Už dlouho tady nebyl tak špinavý, syrový, brutální a naturalistický kousek, z něhož doslova cítíte krev, pot a všudypřítomné bahno, jímž se tanková posádka brodí.

Válka v jeho podání je procedura či práce, kterou je třeba vykonat. Pokud možno dobře, rychle a úspěšně. Vojáci postupují spolu s těžkotonážními mašinami vpřed, od kóty ke kótě, od bitvy k bitvě a krajinu po boji čistí od posledních zbytků těch, co se odmítají vzdát.

Činí tak věcně, nesentimentálně, mechanicky, jak o tom vypovídá hned úvodní scéna, kdy ztichlou krajinou s hořícími troskami po nějakém předchozím střetu projíždí nacistický důstojník na koni. Jeho život v mžiku ukončí velitel tanku, který se do něj hned vzápětí vrátí. Protože je třeba postupovat dál. Atmosféru něčeho, co už by měli všichni rádi za sebou, ale musí být ještě trpěliví, dotváří neproniknutelně šedá obloha.

Zelenáč, představující riziko

Píše se duben 1945 a všichni cítí, že konec války už se blíží. Němci ale ještě na mnoha místech fronty mohutně vzdorují. Spojenecké jednotky postupují na Berlín a seržant Don "Wardaddy" Collier (Brad Pitt) dostává od kapitána Waggonera (Jason Isaacs) z velitelství jednotek 2. obrněné divize armády Spojených států úkol. Má obsadit strategickou křižovatku a ochránit zásobovací konvoj.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Válečný veterán Wardaddy prošel se svou posádkou bojišti ve Francii, Belgii i v Africe a slíbil jí, že ji přivede domů živou. Jeden její člen, pomocný řidič a střelec, ale při poslední misi přišel o život a nyní je nahrazen nováčkem, který se dosud bojů neúčastnil.

Norman Ellison (Logan Lerman) je armádní písař s velmi vyhraněným postojem vůči válce i zabíjení v ní. Wardaddy ho vezme pod svá křídla, neboť si uvědomuje, že jeho nezkušenost by mohla snadno ohrozit jeho nové parťáky. Vyjukanému benjamínkovi, který nikdy v životě nedržel v ruce zbraň, je totiž svěřeno operování s kulometem.

Poslední měsíc války

Příběh je poměrně předvídatelný. Zelenáč musí mezi ostřílenými a válkou notně zcyničtělými veterány postupně zavrhnout jak své slušné vychování, tak své morální zásady, aby se nestal ostatním přítěží a sám přežil. Nejprve něco pochopitelně pokazí, ale poté se stane platným členem jednotky.

Ve finále bude jejich tank typu Sherman s názvem Fury (Fúrie) čelit početní přesile o síle asi 300 mužů. Zde už opravdu není čas řešit otázku, zda by nebylo lepší se ukrýt v okolních lesích než se postavit nepříteli. Navíc v situaci, kdy se jejich tank stane nepohyblivým.

Oproti klasickým válečným filmům, ve kterých jsme byli svědky vítězných tažení, na nichž se podílela americká armáda (invaze do Evropy, Den D, bitva v Ardenách), se David Ayer rozhodl zaměřit na trochu opomíjené období, kdy umírajícímu gigantovi, tedy nacistické říši, už velice výrazně docházel dech.

Fanatický režim se zmítá v posledních křečích, vojáci na obou stranách jsou vyčerpaní, zálohy docházejí, ale je třeba ještě dobýt poslední města. Což je situace, která se stává živnou půdou pro rozehrání dramatu, postaveného na interpersonálních konfliktech a dilematech, jež mají šanci vás oslovit podstatně víc, než kdyby byl film jen ukázkou práce trikařů.

Ponorková nemoc i táhnutí za jeden provaz

A opravdu. Atmosféra houstne a my sledujeme, jak iniciační proměna mladého bažanta ve statečného vojáka ovlivňuje vztahy mezi osazenstvem tanku a jak zamíchává s hierarchií, která v něm panovala. Norman si postupně získává přízeň a úctu svých spolubojovníků a tím i své pevné místo v posádce tanku.

Nečekejte psychologickou hloubku Malickovy Tenké červené linie, ale to, že bojové zápolení vnímáme Normanovou optikou, přidává filmu na emotivní působivosti. Členové posádky se různě popichují, ale ve finále ukáží, že umí táhnout za jeden provaz.

Témata článku: Filmy, Recenze filmů, Recenze

Určitě si přečtěte

11 tipů na nejlepší mikrosystémy, Hi-Fi a domácí kino

11 tipů na nejlepší mikrosystémy, Hi-Fi a domácí kino

Vybrali jsme nejlepší produkty, které nabídnou kvalitní zvuk pro poslech hudby nebo vylepší zvuk při sledování filmů. Od mikrosystémů přes AV přijímače až po soundbar.

11 Jaromír Puk

10 tipů na levný televizor se skvělým poměrem cena/výkon

10 tipů na levný televizor se skvělým poměrem cena/výkon

Vybrali jsme nejzajímavější televizory s výborným poměrem cena/výkon. Od těch menších a velmi levných, po ty vybavenější a větší, které se však stále vyplatí.

45 Jaromír Puk

Poslední aristokratka: karikatura české mentality v adaptaci humoristického bestselleru [recenze filmu]

Poslední aristokratka: karikatura české mentality v adaptaci humoristického bestselleru [recenze filmu]

Jiří Vejdělek přichází s adaptací románu Evžena Bočka, která svým tématem, charakterem i humorem připomíná restituční komedie devadesátých let.

5 Marek Čech

Sony KD-55AG9: elegantní 4K HDR OLED s příchutí dokonalosti a zvukem z obrazovky [test]

Sony KD-55AG9: elegantní 4K HDR OLED s příchutí dokonalosti a zvukem z obrazovky [test]

Pokračovatel úspěšného rodu OLEDů s precizním obrazem a fascinujícím zvukem přichází. Přiblíží své kvality alespoň na dohled k předchůdci? Nebo ho porazí o koňskou délku? Máme výsledek!

23 Alexandr Bray

13 tipů na nejlepší televizory, které si dnes můžete koupit

13 tipů na nejlepší televizory, které si dnes můžete koupit

Kvalitnější a prémiové televizory v cenové relaci od 20 000 Kč slibují lepší obraz i zvuk, pohlednější design a především ostřejší obraz a špičkové zpracování obrazu. Vybrali jsme ty nejzajímavější.

48 Jaromír Puk

15 nejlepších komedií roku 2018

15 nejlepších komedií roku 2018

Ztratili jsme Stalina, BlacKkKlansman, Psí ostrov, Tři billboardy kousek za Ebbingem, Čtverec, Úžasňákovi 2, Oni a Silvio, Já, Simon, Pěkně blbě. Třetí letošní výběr se nese v uvolněném duchu silvestrovské zábavy.

15 Marek Čech